Hlavní však příčinou tohoto otálení — ale teprve r. 1503 — byl rozkaz, vydaný králem Vladislavem II.*), aby schůzky bratrů nikde se netrpěly a zarputilci aby tělesně byli trestáni, ačkoliv přes to paní Anežka, jako jiné panstvo v Čechách podpory své bratřím neodepřela a jich z gruntů svých nevyhnala. Nechť však byly příčiny tohoto průtahu jakékoliv, jisto jest, že paní Anežka s darováním tohoto zakoupeného dvoru a zahrady českým bratřím, jak hned před koupí zamýšlela, po čtyři roky otálela a že teprve roku 1505 darování své uskutečnila, nedbajíc nikoho, zdali darování to se mu líbí či nelíbí. —

Zápis o tomto darování zachoval se nám úplně ve II. knize „Zápisův a prodajův města Náchoda" od r. 1495—1537 na listu 26. str. 2. b, smlouva 3., a jelikož takový zápis je vzácným i pro širší kruhy naší vzdělané společnosti, neváháme jej doslovně tuto podati:

„Zápis bratří starších o dům a zahradu před městem.

My purkmistr Jiřík Řezník, Jiřík Mňuk, Jiřík Pernikář, Jan Cidlina, Slovák, Vodička, Jakub Řezník, Matěj Šteffek, Perníček, Šteffían, Jiřík Nožíř, rada města Náchoda známo činíme tímto zápisem na budoucí časy: Jakož jest urozená paní, paní Anežka z Janovic, paní naše milostivá dobré paměti ráčila koupiti dům a zahradu na předměstí Náchodském od urozeného vladyky pana Jiříka Latovského, jakož toho koupení a trhu jest zápis v knihách města našeho, kdež ten dům i zahrada zapsány, dobré paměti paní Její Milosti svědčí k držení a ku požívání a k změnění tak, po-kudžby se Její Milosti s tím domem i s zahradou zdálo učiniti, dáti prodati, tak mocně učiniti, jako svým dědictvím: i ráčila jest Její Milost ten dům i zahradu dáti dobrovolně i poručiti bratřím starším a jiným k scházení do sboru k sloužení Pánu Bohu. A komužby kolivěk bylo od starších bratří kterému bratru postoupeno a poručeno za hospodáře toho domu i s zahradou, má toho, tu jsa, volně užívati tak, pokudžby se starším bratřím zdálo. Dále jest urozený pán pan Jan z Janovic, pán náš Jeho Milost, ráčil dáti dobrou vůli k tomuto zápisu, i své dědice k tomu zavazuje, že bratřím starším i jich budoucím na ten dům i s zahradou Jeho Milost, ani Jeho Milosti dědicové a potomně budoucí nemají žádnou mocí sáhati, ale k nim se mají při tom dání milostivě míti a laskavě je zachovávati. Při tom dále Jeho Milost ráčil jest přidati: Kdožby koliv od starších bratří byl v tom domě za hospodáře, z úřadu konšelského a ko-stelnictvu se vynímá, že žádný z nich a z jich držení nemá v ten