tříd polských, uherských, jihoslovanských a vůbec východoevropských, které na svém oděvu počátky cifrování mívají.

Původní tvar cifrování jest velmi jednoduchý, skládající se přibližně z kruhových oblouků, které uprostřed čtyrbokou hvězdu tvoří, a to tím způsobem, že se vše dá vedením šňůry najednou provésti.

Že ve variantech co nejbohatších a téměř celou vrchní část nohavic pokrývajících slováčtí krejčíři jsou mistry, lze dovoditi nejlépe řadou obrázků z různých krajin slovenských (obrázek šuhajů z Píšťan, z Uhersko-Hradišťska a z Nové Vsi u Hodonína.)' Cifrování provádí se někde (na příklad v Trenčínsku) z domácí

Čís. 22. Počátek a základ vyvinutí cifrování nohavic.

vlny černé, jinde kupují šňůry harasové, zhotovené strojem. Někde-se šňůrování spojuje s podkládáním pestrobarevných částí a prošíváním v rozličných barvách.

Cifrování nohavic slováckých vyniká velikým bohatstvím a množstvím variantů nade vše, co jinde na krojích národních anebo historických přichází.

Původně tkalo se sukno na nohavice a ovšem též celý ostatní oděv doma, což zachovalo se do dneška v mnohých horských krajích, má vzezření zpola houně, zpola flanelu, a všechen zjev lidí těchto krajů jest bílý s malou odchylkou tam, kde se ku tkaní vzala vlna z černých ovcí, jež dávají hnědou huni. Nyní většinou převládá sukno postavové, v továrnách provedené.