@Sv380

límcem (často cimbálem zvaným) opatřený; ten přechází pomocí výložků v užší přeložení látky po obou předních částech po celé jich délce až k dolnímu okraji.

Halenu nelze z této příčiny pevně zapnouti, Slováci ji nejvíce jen přehazují a proto jsou začasté i rukávy při dolním konci

Čís. 30. Junák z Velké.

sakovitě zašity. Sepnouti dá se jediné na prsou párem řemenů na přezku. Připevnění řemenů k haleně dává rozličný ornamentální motiv; řemeny rozřezávají se po délce v několik pramenů, které se rozmanitě do haleny provlékají aneb mezi sebou vážou, takže se tu objevuje často krásný tvar, velikou sponu antickou připomínající. (Viz obr. č. 29. mužů z Prenčova.) Pro svůj veliký čtyřhranný límec bývá někdy halena srovnávána s šubou, která v první i druhé polovici 16. století se stala módním vrchním oděvem téměř celé západní Evropy. Tak připomínáme zde jen ustálené zjevy Karla V. něm. císaře, francouzského Františka I. a anglického Jindřicha VIII., kteří na obrazích vždy v šubách jsou zobrazováni. Šuby ty širokými rukávy, velkým čtyřhraným límcem a i přeložením předních částí připomínají nám halenu kožešinou podšitou, a není nejmenší pochyby, že tu značná příbuznost stává. Leč kdo zodpoví, byla-li forma ta přenesena ze západu na východ aneb šla-li věc směrem opačným. Nechtíce tu přílišným rozborem věci zaběhnouti, dovolíme si přece podotknouti několik poznámek, jež dovozují, jak se ke druhému pravda

chýlí: Hermann Weiss píše ve své „Kostümkunde" na rozličných místech: „Šuba (die deutsche Schaube) povstala v druhé polovici 15. stol. z tappertu tím, že se oděv tento, k navlékání zařízený, vpředu po celé délce rozdělil a k oblékání upravil." České zprávy připomínají šuby již století dříve (viz Zíbrtovy Dějiny kroje str.