str. 393
6. Nanynko, hubinko,
dej trošičku
červenejch jablíček,
do košíčku;
7. Vysokej jalovec,
vysokej jako já —
hde si ho, má milá,
hde si ho trhala.
8. Pase vovčák v zeleným háječku,
pase vovčák v černým lese.
Pasou tám vovčáci,
mají tám dívčici —
jen se třese.
9. Tándle je háječek,
fándle je druhej,
pasou tám vovčáci,
mají tán voheň.
dyby se tě máti ptala,*)
hde's ty jabka natrhala:
v tom zeleným háječku
na stromečku.
Trhala já sem ho
v zeleným háječku,
dyž si na mně loudil
tu první hubičku.
Do to de k nám, já ho neznám, neznám
do to de k nám, já ho neznám!
Má bílý punčošky,
červený vejložky —
do to de k nám?
Při tom vohníčku
hezkou divčičku :
já se tám rozběhnu,
dám jí hubičku.
|
Pod tou jeteličkou
sou rybičky,
že sem nedostála
dnes hubičky.
Já jí nedostála
hani včera:
11. Čí je, čí je, čí je divče
v tý zelený šňarova(č)ce,*)
čí je, čí je, čí je divče:
To je divče má!
12. Jaký je to putování,
když měsíček svítí,
jaký je to milování —
divče jako kvítí!
mušela sem čekat
do večera.
Od večera zase
do druhýho
mušela sem čekat
na milýho.
To je divče jako růže,
žádnej mi ji chtít nemůže —
čí je, čí je, čí je divče:
to je divče má.
Já sem taky putoval,
když měsíček svítil,
já sem taky miloval
divči jako kvítí.
|
*) ptála — ptál, ptála atd. veskrze dlouze. Tak často zejména u sloves
III. a V. třídy. **) šnarovačka, šnarovat atd. — nikdy šně —.
|
|
