str. 430
že se cítím oprávněna je zde s veřejností sděliti. V celku bylo prozkoumáno 395 chlapcův obecné a měšťanské školy v Lovosicích v stáří od 6—14 let.
Připomínám však, že moje výsledky lze pouze na obyvatelstvo té krajiny vůbec, ne snad jen na jednu z obou národností vztahovati, které se zde nalézají smíšeny. Při posledním sčítání hlásila se v Lovosicích samých asi osmina obyvatelstva k české řeči obcovací; dle národnosti přináleží však (dle mých dosti spolehlivých zkušeností) asi čtvrtina aneb ještě více lidu českému.
Konečně jsou jména mnou prozkoumaných žáků asi z polovice česká, neboť z 395 jmen napočítal jsem 186 českých a 190 jino-jazyčných (hlavně německých a jiných), a kromě toho 10 židovských. Rozdělení typů dle národnosti není již možno, neboť smíšení jest tak úplné, že není rodiny, která by se mohla národně čistou nazvati. Jsouť v Lovosicích staří lidé s německými jmény, kteří německy nerozumějí, jichž vnuci však jsou opět úplně Němci, tak že taková rodina dvakráte národnost změnila, a zase naopak.
Mezi německými rodinami jsou však mnohé, které prý pocházejí původně ze Švábska a hlavně ze Saska, s nímž se vede doposud nejčilejší obchod.
A. Především jsem žákům změřil největší délku a šířku hlavy a stanovil z těchto čísel délkové indexy (š × 100)/d Tabulka I. podává
jich přehled. Poznáváme z ní, že se v jednotlivých ročnících kupí indexy hlavně kolem čísel 84 až 88 (kulminační body), nejvíce však padají na číslo 86; také suma všech ročníků vykazuje při tomto čísle nejvyšší počet indexů. Nejmenší index ze všech je 75.44, největší 98.75, střední 87.15. Střední index a kulminační body neliší se tedy příliš. Z tabulky II. také viděti, že se lebka při vzrůstu ve svých poměrech konstantně neměnila; neboť variace kulminačních bodův a středních čísel *) jest v různých ročnících zcela nahodilá: nestává se tedy lebka při vzrůstu (od 6—14 let) ani poměrně kratší ani poměrně delší.
Chceme-li z indexů hlav souditi na tvar lebky, jest nutno od čísla představujícího index cefalní něco odpočítati, dle starších výzkumů (Broca, Stieda, Houzé, Weissbach atd.) asi 2 jednotky,**) tak že bychom obdrželi pro macerované lebky střední index = 85.15. Jest přece poněkud větší, než se obyčejně pro
*) Pouze střední čísla jeví se ve starších ročnících poněkud menší, z čehož bychom mohli soudit, že lebka při vzrůstu spíše na své krátkolebosti poněkud ztrácí, že se tedy stává poměrně delší.
**) Topinard soudí dle pozdějších pokusů Brocových, po smrti tohoto učence uveřejněných, že rozdíl mezi indexem lebečným a cefalním jest toliko 031, snad ale že ho vůbec není (Éléments d´anthropologie générále, str. 373).
