str. 525
Kwartalnik historyczny, Organ Towarzystwa Historycznego, założony przez Xaw. Liskego, pod redakcya Dra. Oswalda Balzera, ve Lvově, 1892, I.—II. Z vydaných dvou sešitů vedle historických článků politických iako od dra. Ant. Prochasky a j. zajímá nás kritický rozbor práce Kulišovy a Kar-povy o Bohdanu Chmelnickém z osvědčeného péra Tad. Korzona (34). Kul-turně-historické drobty přináší otisk dvou denníků z roku 1618 a 1624 z doby nájezdů tatarských na Rus od dra. AI. Czołowského (93). M. Sokołowski popisuje přehledně se znalostí odbornickou „Muzeum XX Czartoryskich w Krakowie", dovolávaje se i mimopolských sbírek, na př. pražského Rudolfina, kdež viděl obdobné stříbrné lžičky, jaké chová se zajímavými nápisy polskými museum Czartoryskich (229). Článek Wład. Stesławicze o cechovnictví krakovském z doby nejstarší bezděky připomíná v čtoucím na každé řádce analogii českých poměrů cechovních, chovaje pro českou kulturní historii plno materiálu přirov-navacího (277 ad). Vzornou péči věnuje red. dr. Balzer, známý badatel v právní historii polské, části kritické a bibliografické. Posouzena tu činnost Kołbergova od dra. J. Karłowicze, Koperuického od prof. A. Kaliny, Bo-stelův spis o zlatnictví lvovském v XVI. a XVII. věku od L. Lepszyho, referováno s uznáním o Karłowiczově „Wisłę" od professora A. Brücknera, o Murkově spisu „Geschichte von den sieben Weisen bei den Slaven" od prof. Wł. Nehringa, vzpomenuto pochvalně publikace Aug Sedláčka (Listy ze ztracených archivů panských, kteréž se v Paprockého Diadochu připomínají) od A. Prochasky atd. Podrobně podány jsou seznamy referátiiv o důležitějších zjevech historické literatury a přehledy historických článků časopiseckých od W. Rolného a K. Wojciechowského. L. Finkelovy články o literatuře cizí svědčí o veliké sečtělosti a širokém rozhledu po moderní evropské literatuře vědecké. Rádi zaznamenáváme, že si redakce pilně všímá českých prací historických a národopisných. Zbt.
Zeitschrift des Vereines für Volkskunde. Berlin, 1891, I.—IV. Red prof. K. Weinholda vydává Berlínský spolek pro lidovědu časopis, jehož obsah také pro české pracovníky je pozoruhodný. Všímáť si vedle jiného také prací slovanských, také české lidovědy. Úvodní stať red. Weinholda a stať H. Steinthala o studiu lidovědy poučují o stanovisku a směru, jakým se časopis bude bráti a jsou pěknou průpravou každému do studia lidovédného vůbec. Článek W. Schwartze (Volksthümliche Schlaglichter), z něhož zejména 2. stať o lidové znalosti přírody a německých názvech rostlinných je zajímavá. K. Maurer: Příspěvek k lidovědě islandské. M. Rehsener: Vítr a počasí v názorech lidu tyrolského. U. Jahn a A. M. Colin podávají pěknou monografii ethnografickou (s četnými obrázky) „Jamund bei Cöslin". C. Bolle: Žaludy — potrava lidská. O. v. Zingerle: Lekovadla a zažehnavadla z rukopisu XV. věku. H. Prahn: Pověry a obyčeje v Braniborsku. J. J. Amman otiskuje zažehnavací formule německé (Volkssegen aus Böhmerwald), mezi nimiž mnohé obdobné s českými. M. Hoefler: Světci — patronové nemocí v Bavorsku. Pěkná úvaha Toblerova : Mythologie u. Religion. Kromě článků uvedených poutá pozornost také článek professora Aug. Meitzena, známého vědce a znalce slovanské agrární historie, „Land und Leute der Saalgegenden", v němž konstatuje patrné stopy slovanského živlu v jmenovaném kraji. Záslužnou práci vykonal W. Nehring delší úvahou o ethnografických pracích slovanských, seznamuje německé čtenářstvo s ethnografickými studiemi všech větví kmene slovanského (str. 269 ad. o Čechách, Moravě a Slovensku), zvláště s Kolbergovými pracemi. J. Krejčí napsal přirovnavací studii o písních českých, moravských a německých. Fr. S. Krauss: Smrt v obyčejích a názorech Jihoslovanů. V oddílu referátů, řízeném od redaktora Weinholda rovněž svědomitě jako část textová, všímá si prof. A. Brückner také české literatury. Pilně sestavují na konci bibliografii literatury odborné Fr. Back a M. Laue. Z.
|
|
