Předchozí 0631  
str. 628

* Předběžná národopisná výstavka v Kojetíně. Hanácký odbor národopisné výstavy v Kojetíně uspořádal ve dnech 3. — 5. července národní slavnost spojenou s výstavou materiálu, který byl dosavade sebrán pro národopisnou výstavu v Praze. Obé, slavnost i výstava, dle zpráv, které nás došly, vydařily se znamenitě, za nevídaného účastenství. K slavnosti dostavil se z Prahy jednatel národop. výstavy dr. Kovář, z Olomúce konsistor. rada J. Wurm a více dam, z Hradiště prof. J. Klvaňa, několik poslanců moravských a jiní. Při slavnosti byla předvedena celá řada národních zvyků a slavností, na př. svatby hanácké z Křenovic a Něčic, právo měrovské, dožatá z Hrušky, vodění krále z Uhřičic, dvě hanácká banderia z Klenovic a Polkovic, národní tance a pod. Prof. Klvaňovi podařilo se fotografovati mnoho zajímavého a s ledačím se asi čtenáři naši shledají v Českém Lidu. Také akad. malíř p. Šichan z Brna zdařile apparátem pracoval. — Též výstavka národopisná, spojená se slavností, dopadla velmi pěkně. Zejména zajímala pravá hanácká selská světnice s úplným originálním vystrojením.

* Mezinárodní sjezd archaeologický a anthropologický v Moskvě a sjezd V Ulmu. Přípravy ku sjezdu jsou úplně ukončeny a účastenství zajištěno veliké. Počet těch, kteří se již přihlásili a zaslali členský vklad, je několik set. Z Čechů pojedou do Moskvy ještě dr. Jiří Guth a prof. J. L. Píč, který bude tam, jak doslýcháme, zastupovati českou akademii umění. Jak z různých známek vidno, Němci a také vláda rakouská tomuto sjezdu mnoho nepřejí. Němci se všeobecně zdržují většího účastenství a pošlou tam jen několik svých vynikajících badatelů. Sjezd se otevře dne 13. srpna t. r. O jednání jeho počneme uveřejňovati důkladnou zprávu již v příštím čísle Č. L.

— Před sjezdem ruským bude se konati letošní sjezd německé anthropologické společnosti ve dnech od 1.—3. srpna v U1inu.

* Ve schůzích Společnosti pro lidovědu v Berlíně přednášel G. Weis-stein o lidové etymologii a objasňoval výklad četnými, zajímavými příklady. Professor A. Brückner vykládal o epickém básnictví na základě ruských bylin.

* Časopis věnovaný studiu cikánů „Journal of the Gypsy-Lore Society",

vydávaný po tři léta v Edinburghu, od dubna t. r. nevychází. V posledních sešitech zajímavý je pro lidovědu slovenskou článek od R. v. Sowy o slovech nářečí slovensko-cikánského. Vydavatelé sborníka „Ethnol. Mittheilungen aus Ungarn" ohlašují, že časopis jejich budoucně bude zastávati úkol časopisu zaniknuvšího jakožto mezinárodní orgán stadií o cikánech.

* Na národní výstavě italské v Palermu upravena jest názorná výstavka národopisná pod dozorem G. Pitrěho. Redakci byl zaslán zevrubný její popis s četnými obrázky. Podáme o něm zprávu. Její celkové uspořádání snad bude poučné pro přípravné práce naší výstavy národopisné.

* Krakovská akademie véd ve schůzi dne 5. května sdělila vedle jiných cen Lindeových cenu studii prof. Al. Brücknera ,,Kazanie Swietokrzyskie", na jehož důležitost zejména také po stránce kulturně-historické upozornil týž badatel svými výzkumy.

Otázky a odpovědi.

Čtenáře českého Lidu dovoluji si prositi, aby mi laskavě zasílali zprávy o tom, k d e v zemích českých dává lid dětem karkule a jakého druhu. — Přitom prosím, aby bylo odpověděno na následující otázky: 1. Jak vypadá karkule, z čeho je zhotovena a jakým způsobem se na hlavě zavazuje (pokud možno s jednoduchým nákresem). 2. Klade-li se dítě do kolébky vždy do polohy určité, na př. přivazuje-li se k ní tak, aby leželo vždy na znaku. Zároveň jsou důležity zprávy a výkresy kolébek nebo přístrojů podobných, do nichž se děti ukládají nebo v nichž se nosí. 3. Nosí dítě karkuli neustále a do kolika let?    Lubor Niederle.

Předchozí