Statek i chalupa na Chodsku.

Věnováno milovaným rodným bratřím.

Chceme seznámiti přátele Chodska a přátele věci se stavením chodským. Pověděti však musíme napřed, že se nám nezdálo hned, když jsme látku pro tento článek rovnali a pořádali, podati pouhý popis stavení nebo lépe řečeno stavění chodského, nýbrž tvořil se nám bezděky v mysli obrázek, na němž by důležité pozadí dělal sám život lidu, který stavení obývá. Poměry a potřeby životní mají zajisté u šetrného a skromného lidu venkovského první hlas při uspořádání každé stavby, jak v celku, tak v jednotlivostech; za nimi teprve hlasuje zvyk v dědině a kraji ustálený a za ním — na Chodsku zvláště daleko za ním — vkus stavitelův. Mnohá zařízení, mnohou zvláštnost stavby objasní nejzřetelněji připomenutí, k čemu jest — připomenutí tedy života při ní. Proto odvážili jsme se zasáhnouti v obrázku tomto — místy hodně hluboko — i sám život ve staveních chodských, zvláště učinili jsme to hned doleji v úvodě, kde klademe stručný popis poměrů životních při různých staveních chod: ských jako most, po němž čtenáře ke stavením vlastním zavésti hodláme.

Dále nám oznámiti jest, že nechceme v článku svém popisovati pouze, co jest ještě dnes v této věci na Chodsku, nýbrž skoro za větší povinnost si klademe zaznamenati a tak zachovati budoucím spolehlivou a věrnou paměť i toho, co bylo, pokud nám to ovšem, silám jednotlivce, ještě dnes možno. Různá neštěstí, zvláště časté a velké požáry, *) porušily a zahladily mnoho pěkného a mnoho svérázného na stavení i ve stavení chodákem, a, co by neštěstím bylo odolalo, to v posledních letech vůčihledě unáší a tráví nový duch času, všemu starodávnému nepřítel často horší než ten oheň ....

Nepohorší tudíž také snad nikoho, že jsme, jak v nadpisu přiznáváme, počítali s přispěním hodnověrných pamětníků, zvláště když největší díl z věcí dnes přežitých a tu zaznamenaných, pamatujeme,