Methoda přirovnavací v lidovědě, zdárně pokračujíc při odstraňování dohadů lichých, založených na pozorování jednostranném, na neznalosti lidového podání národů příbuzných, sousedních a cizích, dokazuje, že mylný, ba směšný jest výklad na př. O. Kollera, jako by obřady s králi o letnicích byly pragermanského původu, jako by král byl tu bůh "Wuotan a pod.*) Lokalisace při výkladu lidového podání často zavádí na scestí klamných domyslů. Z výkladu předchozího patrno, že také dohad, jako by jízda králů o letnicích, rozšířená všude po Evropě, značila hledání ztraceného mythického krále Ječmínka nebo hledání krále Svatopluka II., kterýž po osudné bitvě u Prešpurku roku 907 beze stopy zmizel,**) nepodobá se pravdě. Rovněž jest, tuším, marná snaha jistě určovati na základě nynějších obřadů, dlouhými věky již zkomolených a pozměněných , jméno božstva slovanského, k němuž se obřad na letnice víže. Buďtež vývody strojeny jakkoli, nechceme-li zabřednouti v strojené vidiny fantastické podle vzoru staré školy bájeslovné, dále než pověděno, na dohady určitější odvážiti se nemůžeme. Za to však tím bezpečněji jsme opřeli odkazem k literaturám mimočeským tvrzení, že obřad s králem o letnicích je všeobecně rozšířený evropský obřad starodávného původu na oslavu příchodu letní přírody.

Prohlédněme si nyní podrobněji jízdu králů v zemích československých. Jděme nejdříve na Slovensko do Uher.***) Jízda „králů" vlivem úředních zapovědí vyhynula z lidového podání. Avšak ještě v minulém století v gemerské župě byly obřady slaveny od Slovákův a byly slaveny také od Maďarů podle Bartolomaeida. +) Uvedli jsme již synodální zápověď z XVI. století, kterou slavnost s králi letnice byla na Slovensku zakazována. Z toho vyrozumíme, že za staro-