Předchozí 0113 Následující
str. 108

Methoda přirovnavací v lidovědě, zdárně pokračujíc při odstraňování dohadů lichých, založených na pozorování jednostranném, na neznalosti lidového podání národů příbuzných, sousedních a cizích, dokazuje, že mylný, ba směšný jest výklad na př. O. Kollera, jako by obřady s králi o letnicích byly pragermanského původu, jako by král byl tu bůh "Wuotan a pod.*) Lokalisace při výkladu lidového podání často zavádí na scestí klamných domyslů. Z výkladu předchozího patrno, že také dohad, jako by jízda králů o letnicích, rozšířená všude po Evropě, značila hledání ztraceného mythického krále Ječmínka nebo hledání krále Svatopluka II., kterýž po osudné bitvě u Prešpurku roku 907 beze stopy zmizel,**) nepodobá se pravdě. Rovněž jest, tuším, marná snaha jistě určovati na základě nynějších obřadů, dlouhými věky již zkomolených a pozměněných , jméno božstva slovanského, k němuž se obřad na letnice víže. Buďtež vývody strojeny jakkoli, nechceme-li zabřednouti v strojené vidiny fantastické podle vzoru staré školy bájeslovné, dále než pověděno, na dohady určitější odvážiti se nemůžeme. Za to však tím bezpečněji jsme opřeli odkazem k literaturám mimočeským tvrzení, že obřad s králem o letnicích je všeobecně rozšířený evropský obřad starodávného původu na oslavu příchodu letní přírody.

Prohlédněme si nyní podrobněji jízdu králů v zemích československých. Jděme nejdříve na Slovensko do Uher.***) Jízda „králů" vlivem úředních zapovědí vyhynula z lidového podání. Avšak ještě v minulém století v gemerské župě byly obřady slaveny od Slovákův a byly slaveny také od Maďarů podle Bartolomaeida. +) Uvedli jsme již synodální zápověď z XVI. století, kterou slavnost s králi letnice byla na Slovensku zakazována. Z toho vyrozumíme, že za staro-


*) Viz Notizen-Blatt d. hist. stát. Sektion, v Brně, 1883, č. 11. **) Srv. prof. J. Klvaňa, Světozor, 1891, str. 34.
***) Srv. Sborník slovenských národních piesni, pověstí, vyd. Matica Slovenská, 1870, I. 198.
+) Inclyti superioris XJngariae comitatus GSmoriensis notitia, Leutschoviae, 1805, str. 443—-441: „Non vero ita se res habuit cum ritu regurn pentecostalúim constituendorum nostris diu multumque usitato. Hune enim magistratus civiles et ecclesiastici censuris et edictis suis impugnare et abolere debebant. Fit huius ritus in Protocolis provin-cialibus, imprimis autem Adversariis ecclesiasticis evangelicis loculenta et iterata mentio. Nimirum quoties visitationes, quae audiunt eccle-siasticae, apud evangelicos instituebantur, toties in abolenda ista con-suetudine laborabatur. Consistebat autem ritus hic ia eo, quod feriis Pentecostalibus unus e numero iuvenum alicuius loci in magistrátům in-colaruin omnium, cum potestate brevi duratura, sed regio nomine insig-nita, creabatur eique potestas iudiciaria et suprema, antiquatis tantisper ordinariis localibus magistratibus, deferebatur. Quid sibi consuetudo haec voluerit, facile dietu non est . . . iuxta adversaria publica anno 1673 iidem magistratus incolas Janossienses et Pálfalvenses graviter ideo animad-verťerunt, quod reges pentecostales constituere fuerint ausi. Nomen igitur pentecostalium hic evanescit."

Předchozí   Následující