zvonky a rolničkami, jak král (mladý hoch) a jeho pobočníci oděni jsou po žensku, jak král ověnčen kvítím a skoro zastřen mu obličej stužkami a prsa ozdobami. V ústech drží růži — nesmí promluviti. Ruce má opřeny v bok. Aby jeho kůň byl řízen, spojen jest pentlemi s koňmi pobočníků, kteří po vojensku mají vytaseny šavle. V průvodu králově jsou dále trubači, „vyslanci", „vyběrači" (sbírají do pokladničky peněžité dárky a dostávají také vejce, uzeninu, slaninu), „vyvolávací" a pak jezdci se šavlemi. Škoda, že není možná p3dati obrázek barevný, aby čtoucí poznal malebnost průvodu, jak barvy, hlavně červená, modrá a bílá na praporcích a ve svazcích pentlí se míhají vedle pestrých šátků, vedle půvabného kroje statných šuhajů, jak jsou tito okrášleni kvítím, přepásáni stuhami, bohatě vyšňořeni. Malebnost ,;králů" opravdu budí dojem nezapomenutelný!

Podle zprávy Bartošovy a Klvaňovy i podle vlastní zkušenosti popisuji krátce obřady. Ozve se hlas trubky, řinčení rolniček a směs zvuků rozmanitých zvonků — průvod vyjel ze stavení, kde se ustro-joval a seřadil. Před domem, obyčejně napřed starosty a pak teprva u domů jiných, zanotí polozpívavě vyvolávač: „Hýlom, hýlom! Po-slúchajte horní, dolní, domácí i přespolní, co vám budem povídat v svatodušní pondělí. Hýlom, hýlom!"

Za vyvolávačem přijedou vyběrači a jeden z nich prosí: „Na krála, paní matko, na krála! Máme krála poctivého, ale chudobného. Okradli nám ho na horách, na dolách, na krakových mostinách. Ukradli mu tři sta koní z pražného stání, ukradli mu tři sta volů z pražného dvoru. Dobře, že tam neměl nic, byli by mu vzali ešče víc."

Odjíždí pak za vyvolávačem a druhý vyběrač pokračuje v prosbě: „Odbývajte nás, paní matko, máte-li nás odbývati, než vám začnem střechu dráti, pod naše koníčky stláti a na stříbrných podkověnkách roznášati. — Přece, matičko, přece aspoň to svinské plece a lebo tú klobásu, co sa ňú třikrát opášu a po čtvrtéj svého vraného koníčka podpášu. — Honem, paní matko, honem, ať já tu nestojím s vraným koňem! Vevedu vám ho do žitečka, spásu vám ho do zrnečka! Brzy, matičko, brzy velice to moje kamarády mrzí; chcú mně odjeti a mne tu s mojím vraným koníčkem nechati."

Před jednotlivými domy přidávají vyvolávací ku prosbě svojí a vyběrači ku poděkování za dárky rozličné vtipy, posměšky, chválu i hanu obyvatelů domu toho kterého. Pro příklad uvádíme: