Časopis Matice moravské. Redaktoři: V. Brandl a Fr. Bartoš; Shlavni spolupracovníci F. A. Slavík a Dr. Fr. Rameníček. V Brně, 1892, sešit 4. Sešitem tímto dokončen opět ročník výborného časopisu, věnovaný památce Jana Amosa Komenského. Fr. Bílj podává ostatek důkladného článku o Komenském. Fr. Bartoš dokončuje stať „Drobné pověry lidu moravského", kromě jiného o přátelství a shodě, o právu, o věcech nalezených, o meteni, o předzvěsti smrti atd. Sebrán tu opět hojný, rozmanitý materiál. -Aug. Sedláček sestavuje dále „Rozletíte kapitoly ze starého místopisu a dějin rodův". V.J.Dušek uvažuje o řeči lidové a o řeči knižné. Pekařův pozoi uhodný článek o kandidaturách krále Přemysla Otakara II. na německý trůn dokončen. K. Kořínek píše o literární činnosti Frant. Stránečka. Pěkný příspěvek podal Jos. Cvrček k dějinám roboty na základě archivních zpráv města Bzence. Dr. F. Kameníček pokračuje v poučném „Archivním rozhledu." Red. Slavík popisuje v drobných zprávách kostel v Adamově a podává příspěvky o spravení plavby na řece Moravě, o daních r. 1792, která města moravská změnila národnost v posledních 200 letech nejvíce. V. Houdek vykládaje o historických písních slovenských v kancionále turoluckém, doplňuje a opravuje Kcllárovo vydání písní historických v Národních Zpěvan-kách. P. V. Oharek vypravuje o zaniklých osadách na Hodouínsku. Frant. J. Rypáček podává zprávu o Třebické farní kronice Matlociově a Dvoreckého. Hojné referáty. Připojený obsah celého ročníku XVI. svědčí o pečlivé redakci, jež získala pro tento ročník mnoho zdařilých studií a snůšek látky historické i lidovčdné a starala se, aby čtenáři měli rozhled po české literatuře současné a po zjevech jiných literatur, pokud se týkaly zemí českých.

Věstník Matice opavské, věnovaný kulturním a vědeckým .potřebám slezským. 1892, č. 2. Vydává se pro členy Matice opavské. Nečlenům prodává se po 60 kr. Malá knížka — zdánlivě nepatrná — a přece tolik radosti a nadšení vzbudila u bratrů Slezanů! Povězme upřímně, že mnohý Čech u nás neumí si tu představiti, proč obnovený Věstník Matice opavské byl uvítán s takovou nadšenou radostí. Máme tu v cechách a také na Moravě, pokud se týká bádání historického, poměry poněkud příznivější. Po bohatých archivech pracuje řada pilných historiků, kteří mohou výsledky svého studia uveřejňovati na několika stranách. Jinak ve Slezsku. Zdánlivě maličký krok ku předu stal se vydáváním Véstníka, ale znamená to mnoho pro organisaci vědecké práce ve Slezsku; jest to výsledek práce namáhavé, při niž bylo nutno odstraniti různé překážky, aby po boku časopisu musea království Českého a časopisu Matice Moravské družil se k těmto podnikům v Čechách a na Moravě příbuzný podnik ve Slezsku; v Opavě. Co znamená pro bádání historické obnovení Věstníku Matice opavské, jehož první číslo vydáno bylo r. 1878 (!), ukazuje úspěch ,iiž po vydání prvního sešitu. Výbor Matice opavské totiž podal na základě Věstníku žádost k slezskému sněmu, a) aby se archiv zemský zkatalogisoval a na veřejnost vydal podrobný katalog, b) aby sněm dal sepsati seznam všech archiválií po celém Slezsku, c) aby zemský sněm povolil roční příspěvek Matici na upravení a umístění ím u s e a. Sněm přijal obě žádosti (a, b) a Matici povolil 50 zl. Nenadálý úspěch Věstníka způsobil ve výboru nadšení, k Matici přistoupila řada nových členů — a tak zahájeno nové období činnosti Matice opavské, kteréž z celého srdce přejeme zdaru netoliko morálního, nýbrž také úspěchu hmotného, vřeie doporučujíce Věstník všemu čtenářstvu českému. — Většinu statí v čísle 2. Věstníka napsal zasloužilý historik V. Prásek. Jsou obsahu lite-rárně-historického, obírají se politickou a právní historií a horlivě si všímají .rozvoje kulturně-historického (Útočiště v Opavě, Církevní pokora v Opavě vy-