str. 427
pánek vypisuje zprávy o náboženském hnutí na Litomyšlsku, zapsané od Mat. Střelského v 1. 1781—1783. J. Kollmann píše o archivu Sv. kongregace de propaganda fidei, K. V. Adámek O rozloze, a hranicích někdejšího Vratislavská, se zřetelem k Čáslavsku, Chrudimsku, Hradecku a sousední Moravě. Ukončena publikace „Listů Ant. Marka Jos. Jungmannovi". Rádi vítáme „Studie z literatury lidové" od dra. Jiřího Polívky. Z plného přesvědčení podpisujeme výklad Polívkův: „Teprve střízlivé, nepředpojaté srovnávací studium může vésti k určitějšímu vyznačení české lidové fysiognomie: na této, ovšem krušné cestě můžeme dospěti k poznání toho, co u nás je svérázného, čím odlisuje se naše národní fvsiognomie od sousedních národů. Studie .. . (tohoto druhu). . . pomohou potlačiti poslední sledy mythomanské školy, které, objevujíce se tu i tam ještě po našich časopisech, trpkostí naplňují a dojem takořka ponižující vzbuzují, že vývoj a pokrok vědeckých method, v oboru onom jinde panujících, u nás, kteří jsme v srdci Evropy, téměř nepovšimnut zůstává." Dr. Polívka ve své I. studii obírá se legendami o putování Ježíšově po zemi. Pilně sestavená studie tato svědčí o znalosti literatur cizích a zvláště — což u nás bývá při vědeckých pracích patou Achillovou — literatur slovanských. Studie tato vedle bohatého materiálu a rozboru versí rozmanitých o putování Ježíšově po zemi důležitá je hlavně pro badatele slovanské tím, že na konec otištěna poprvé legendární povést téhož rozumu v originálu ze Sinajského pateriku, který jest uložen v rukopisu veřejné knihovny v Petrohradě a v Šafaříkově rukopisu v knihovně českého Musea. Dr. Jos. Zubatý dokončuje důkladnou studii svou o Mahábháratě. V. Piskáóek otiskuje zajímavou listinu kláštera zbraslavského z r. 1418. Dodatky k biografiím starších spisovatelů českých. Bohatá hlídka literární. Z ročníku celého je patrno, že red. Ant. Truhlář zasluhuje pochvaly za pečlivý výběr prací, za obezřetné vedení musejního časopisu. Zbt.
Časopis Macicy Serbskeje 1892. Redaktor: Michał Hórnik. Letnik XLV., zešiwk L, Budyšiu. Opět vydán sešit lužického matičního časopisu. Obsah je zajímavý a důležitý i pro Čechy. JurijZiusčanski v článku „Serbski seminář s. Pftra w Praży" líčí zevrubně dějiny lužického (srbského) semináře, založeného v Praze roku 1727, jenž má o literaturu lužickou nemalé zásluhy. Přidáváme k článku dodatkem z listů J. J. Srezněvského, vydaných »SKiiBaa dapiiHa« 1892, III. str. 46, 56, kterak Srezněvského vodíval Hanka do lužického semináře. Neúnavný Ad. černý pokračuje ve své pozoruhodné studii „Mythiske bytośce łuziskich Serbów". Podána dáhrsbírka vlastních jmen lužických od „R a d y s e r b a". Zasloužilému f prof. Pfulovi věnuje H. I m i š vřelou pohrobní vzpomínku. M. Hórnik uvažuje o trojím „o" v srbské řeči a otiskuje názvy vsí a vlastní jména lužická z r. 1534. Na konec podáaa zpráva o činnosti Matice Srbské. Redaktorovi časopisu, kan. Horníkovi ze srdce přejeme dlouhého ještě věku a síly, aby nadále zdárně a vytrvale mohl se věnovati prospěchu národa srbského. Zbt.
Wisła, miesięcznik geograficzno-etnograficzny, red. Dr. J. Kar-iowicz, vyd. M. Arct, Warszawa, 1892, VI. seš. 3. Nově vydaný sešit, ozdoben je pěknou kresbou vozu litevského od A. Römera. Z. G log er líčí poutavě plavbu po Visle s upomínkami historickými a s výkladem o rázovitém názvosloví. K. Da-niełowicz-Strzelbicki podává návod k antropometrickému bádání mezi lidem. Bron. Grabowski přeložil z Herbenových „Moravských obrázků" stať o Slovácích a Hanácích, vzdávaje v úvodě chválu lehounce načrtaným národopisným studiím Herbenovým. Stan. Ci szewski pokračuje v důkladném přehledu folkloristiky choivatsko-srbské Neobyčejně zajímavá je stať Z. Wa-
|
|
