že by to bylo nemožno, ježto by se nenalezlo dosti způsobilých osob. Slušíť tu především spoléhati na učitelstvo a duchovenstvo, avšak školní obce a farnosti nekryjí se s obcemi politickými; často náleží obec svými částmi k různým školám. Převládal názor, aby se místní sbory zřídily pouze v každém městě nebo městysi, neb aby je zřídilo zastupitelstvo okresní, kde uzná za dobré; sbory ty měly býti malé a pečovati především o soupis památek.

Také sbor okresní měl býti malý, asi pětičlenný, a skládati se měl ze zástupce voleného okr. zastupitelstvem, ze zástupců duchovenstva a učitelstva v okresu a 2 odborníků, jmenovaných sborem zemským.

Co se týká sboru zemského, kladena váha na to, aby v něm zasedal i zástupce České Akademie, protože dle návrhu posl. Adámka měl zemský výbor zříditi sbor ten společně s ní. Sbor měl vydávati oběžníky a poučení sborům ostatním, starati se o přednášky v okresích a o podpory sborům okresním na zakupování památek v nejnutnějších případech. Mělo se také žádati na sněmu, by dal zemskému sboru přiměřenou roční subvenci k účelu tomu.

Ku zredigování zprávy, jež by se podala zemskému výboru, zvolen komitét, skládající se z arch. Heraina, Dra. K. Chytila Dra. Em. Kováře, Dra, L. Niederla, arch. Zeyera a referenta. Konečnou úpravu celé zprávy obstaral Dr. Kovář a zpráva podána dne 29. března 1893. Obsahovala především návrh oběžuíku k okresním výborům, pak návrh základního programu pro zřízení zemského sboru konservatorského. Zemský výbor předložil návrhy ty sněmu zprávou ze dne 5. dubna 1893 (č. tisku LXXXV.,3) tedy brzy po začátku sněmovního zasedání, jež skončeno, jak známo, dne 17. května 1893. Ve zprávě navrženy pouze resoluce v příčině koncessionování. obchodu se starožitnostmi a zákazu vyvážení památek dle osnovy, podané Společností. Zároveň požádal zemský výbor Českou Akademii, by zřídila dle § 2. e) stanov a § 50. jedn. ř. stálou komisi pro ochranu památek a starožitností, a aby podala dobré zdání o navrženém základním programu zemského sboru, protože návrhy Společnosti došly právě před zahájením sněmu, tak že zemský výbor nemohl již svolati poradní schůzi znalců, jež by podala dobré zdání o jednotlivostech tu navržených.

V obšírné zprávě zemského výboru uvedeny dosavadní dekrety a nařízení, vydaná u nás na ochranu památek (na str. 8. a 9.), zmíněno se o zákoně uherském z r. 1881, o zákonodárství cizozemském, a připojeno jako příloha nejnovější nařízení příslušné, vydané u nás 22. května 1892 pro Bosnu a Hercegovinu, a to pro stručnost svou a jako doklad, že bylo by možno vydati podobná ustanovení také pro Rakousko.