Mohyly obdélníkové, z nichž největší byla příkopem obehnána, jehož delší strany 32 kroků, kratší 12 kroků dlouhé byly, mají vesměs stejný směr ležící asi v čáře od hory Plešivce u Berouna k Otročinské skále tažené, tedy od východu k západu. Hořejší plocha prvé mohyly byla 21 kroků a třetí 25 kroků dlouhá; vedle této jén na metr zdélí stojí mohyla okrouhlá kamenná, jejíž příkop má objem 62 kroků.

Nezdá se, ze by mohyly stradonické byly současny s hradištěm, nebot předně zdají se býti předměty v nich nálezy jiného rázu, za druhé liší se směrem i úpravou příliš nápadně od hrobů bydžovských a žižkovských, za třetí jest jich příliš málo, než aby to mohla býti nekropole tak velikého města. Proto nezbývá, leč očekáveti nalezení hrobů obyvatelů hradiště stradonického někde jinde v okolí jeho; ale ovšem bylo by záhodno pátrati, nejsou-li to mohyly padlých soudruhů oněch válečníků, kterými město Stradonice kdysi bylo zničeno.

* Vala a Hrádek u Miletína. v příčině „Valů", popsaných

v Č. L. III. p. 375 uvádím následující: Za svého letošního pobytu v lázních bělohradských navštívil jsem opět blízká „Vala" neb „Hradiště u Kalů", pod kterým jménem je Vocel v „Pravěku" uvádí.*)

Jako při návštěvě před několika lety slídil jsem i letos na oraných polích po nějakém artefaktu, zejména po střepinách, ale opět marně, což se vysvětluje snadno povahou půdy, obsahující mnohem více ostrohranných kamenných třísek než prsti; teprve při pátrání ve mělké stoce, kterou lesík „na kolečku" nejvyšší část „Hradiště" pokrývající od vedlejší role oddělen jest, vydloubal jsem z kamenité stěny stoky dva střepy z tétéž nádoby pocházející. Byla to nádoba tlustýeh stěn a rukou hnětená, nevykazující nejmenší shody ani s nádobami z našich mladších hradišť ani s keramikou těnskou, tak že pocházela nejméně z doby našich pohřebišť popelnicových (kultury lužickoslezské).

Ačkoli tím není podán plný důkaz, že val hradiště kalského již tenkráte byl zbudován, podobá se přece, že již před dobou kultury těnské lidé v těchto odlehlých končinách meškali.

* Nálezy archaeologieke na Benešovsku. Velmi málo v ohledu

archeologickém prozkoumány j?ou krajiny jihovýchodních Čech, a to zejména politického okresu benešovského. Jen málokdy se kusé zprávy z krajin těchto do veřejnosti dostávají. Dle zkušeností, kterých jsem během delší doby nabyl, nejsou však krajiny tyto tak chudý na místa archeol. důležitá, jak by se mohlo zdáti. Na svých exkursích botani-