str. 201
něna. 114) Avšak při tom nezůstalo, nýbrž, jak svrchu (str. 5.) po-dotčeno, zaveden byl hned dne 1. ledna 1777 (i dne 1. března) na císařských panstvích „Kábovský vývazní či svodní systém robot ní", který se dle patentu ze 24. března 1781 a z 9. května 1790 i na jiná panství zavedl. Bylo pak ustanoveno:
I. Kobota se může na peníze převésti, a ty se mají vrchnosti měsíčně neb čtvrtletně odváděti; k tomu účelu mají se dvory v menších dílech emfyteutně proti hotovému zaplacení a niknutí roční činže po 21 kr. (17 kr.) z měřice odprodati.
II. Všecky dávky peněžité mimo placení 21 kr. z měřice mají přestati, toliko rolník s tažní robotou má dávati ročně 6 zl., chalupník s ruční robotou 3 zl., baráčník o 26 dnech roboty 3 zl., podruh o 13 dnech 1 zl. 30 kr.115)
III. Vrchnostem zůstaveno bylo vrchní vlastnictví těchto pozemků s podotknutím, že mohou grantovníka, kdyby grunt spustil, zadlužil neb dávek neodváděl, s gruntu sehnati; při tom byla vrchnost povinna knihy domikální vésti.
IV. Každý poddaný jest povinen vrchnosti poslušen býti, žaloby první stolice při ní podávati, gruntu bez svolení jejího neopouštěti, nekouskovati ho, při směně u vlastnictví 5—10% slibného odváděti, reluiční dávky náležitě niknouti a potřebné práce vrchnosti jeden po druhém za plat konati.
Posléze držitel pozemku jest úplným vlastníkem jeho dle patentu z 10. února 1783.
Dle tohoto systému byly na panství poděbradském panské dvory a tak zv. dědiny (pastviny, porostliny, oulehliny) 116) rozděleny, čímž povstaly v 1. 1777—1783 nové vsi, a to: Beirweck, Draho, Eichelburk (Vinice), Freudenthal, Glückzu (Klipce), Herrmanns-dorf (Heřmanov, Heřmanice, lépe Kolaje), Kovansko (Slízsko), Lauben-thal (Ostrov, v rybníce Blátě), Lustdorf, Neujahrsdorf, Novohrady, Opolánky, Oskořínek (Okřínek), Siegfeld (Vítězov), Srbec, Šlotava a Wolfsbérg (Vlkov).117)
114) Viz o tom patent sám aneb článek : Robota v Slovníku naučném VIL str. 56 í—566.
115) Roku 1783 na Poděbradsku stala se ta změna, že celoláník má platiti 4 zl., půlláník 3 zl., baráčník 2 zl. 30 kr. a osadník 1 zl. 12 kr. a z každé míry 17 kr. co robo tni relutum.
116) Rovněž i panská vinice v Sadsku byla emfyteutně rozdělena a jednotlivé díly byly losem uděleny, při čemž číslo 1. zřízeno jakožto krčma. V první řadě povoláni byli poddaní císařských panství, najmě z poděbradského, jenom do vsi K o v a n k a uvedeno bylo obyvatelstvo německé ze Slezska, odtud ta ves posud Slízsko slově; naproti tomu však dávána novým osadám jména německá, jež doba nová na (Seská převádí.
117) I na jiných panstvích, a to před r. 1777 byly podobně zakládány osady. Tak Frant. hr. Špork na Lysé, vysušiv močály, dal vystavěti domy a
