str. 278
mnohých místech dotýká, se i archaeologických výkopův, a ačkoliv neukazuje značnou znalost nálezů, pro praxi při kopání leckomu bude dobrým rádcem. Starší práce Szombathyho „Die Höhlen und ihre Erforschung" (Jahrbuch des Vereines zur Verbreitung naturwissenschaftlicher Kenntnisse, Wien 1883) a Boyda Dawkinse „Die Höhlen und Ureinwohner Europas" (Berlin 1876, str. 343) jsou již nyní nedostatečné. Vedle technického oddílu zajímá archaeo-loga v knize Krausově ještě kap. VIII., jednající o podzemních obydlích a lochách (Erdstall). S.
Dr. Th. Stud er und Dr. E. Bannwárt h. Crania Helvetica an-tiqua. 55 Seiten Text in 4° mit 117 Tafeln. Leipzig- 1694. Preis 80 Mark.
Nové velké dílo Jsraniologické. Obsahuje detailní popis lebek (35), které byly dosud nalezeny v kolových stavbách doby kamenné a bronzové ve Švýcarsku. Text je provázen 117 tabulemi ve světlotisku. Každá lebka zobrazena jest tu ve 3—4 normách (s předu, se strany, s hora a od zadu). Seřadění jest chronologické. Nejdříve následují po sobě lebky ze starších staveb neolithických: Schaffis, Meilen, Lüseherz. Lattrigen; pak z doby přechodní: Sutz, Vinelz. St. Blaise; pak z doby bronzové: Auvernier, Estavayer, Mörigen. N.
Dr. Julian Talko-Hryncewicz. Charakterystyka fizyczna ludów Litwy a Rusi. Krakov 1893. Zbiór viadomoáci do antropologii krajowéj. I. XVII. Nemilou okolnost, že vláda ruská nedala dosud předsevzíti popis mládeže školní po stránce barvy očí, vlasův a pleti, jako byla učinila vláda rakouská, vlády německé jakož i vlády švýcarská a belgická, tak že království polské rozkládá se v ohledu tom jako terra incognita mezi Haliči a Prusy Východními — neméně ovšem i Uhry mezi Haliči a zeměmi rakouskými — hledí anthropologové polští a ruští co možno nahraditi usilovnou prací soukromou. *)
Jeden z nejpilnějších, Dr. Julian Talko-Hryncewicz, žák prof. Koperni-ckého, známý již pracemi svými o anthropologii Ukrajinci! (r. 1890) a druhou o anthropologii židův na Litvě a Rusi (r 1b92) podává v loňském (XVII.) ročníku krakovského Sborníku vědomostí anthropologických velmi zajímavou práci o studiích svých, konaných r. 1893 mezi křesťanským obyvatelstvem Litvy a Rusi. Předmětem bádání bylo obyvatelstvo litevské, béloruskéva polské, které dělí Dr. Talko na Litvíny vlastní (v gub. vileňské a kovenské), Zmudíny (v gab. kovenské a suvalské**), Lotyše (v gub. kovenské a vitebské), Bělornsy západní (v gub. minské, grodenské a suvalské), Bělorusy východní (v gub. mohylevské, černihovské a vitebské), Bělorusy polské (Polešuky, v gub. volyňské, minské, grodenské a kovenské) a Poláky podleské (v gub. suvalské a lomžské, v někdejších sídlech sarmatských Jatvěhů)
Dosti hojný materiál — 176 příslušníků národa litevského, 326 Zmudínůr 81 Lotyšů, 429 Bělorusů západních, 426 Bělorusů východních, 247 Polešukův a 47 Poláků z Podlesí, dohromady 1732 osob — skládající se vesměs z lidí dospělých — 18- až C91etých . — zkoumá Dr. Talko rozdělený na dva shluky dle pohlaví — 1462 mužův a 270 žen — porovnávaje výsledky zkoumání svého stále s výsledky, jakých dodělali se jiní anthropologové polští, ruští a někteří němečtí (z. baltických zemí). Zkoumání děje se nejprve dle výšky tělesná A, k čemu připojuje se pak měření dle jednotlivých částí těla: délka trupu s hlavou (vyšetřená měřením osoby v sedě B), délka stehen (měřením osoby v kleče O a diferencí z O a B), délka holeně i s výškou chodidla (z diference A a O). Další pozorování vztahují se ke stránce somatické i barvě očí, vlasův a pleti, a to rozeznává Dr. Talko souhlasně s jinými authropology polskými a odchylně od německých pleť bílou, plavou a snědou; oči modré, zelené, sivé a hnědé;
*) Na Rusi není ovšem návštěva škol povinnou, a když v Haliči bylo zasaženo popisem pouze 35% dětí k navštěvování školy povinných (v Bukovině dokonce jen 21%), vypadl by v ruské říši výsledek popisu snad ještě chatrněji. **) Ve východních Průších Žije dle Dr. Talka 252 700 Žmudínů.
|
|
