teze vlivu na dálný Východ. I když půvabný dívčí „k o-kolník" ruský nechceme tak bezpodmínečně uvésti ve spojení s „pantlíkem" evropským středního věku, přece juž rusínské vyzdobení nevěstiny hlavy, jak je popisuje Ěehoř ve Květech (r. 1894, červenec str. 93. a 95.) a jak v museu Náprstkových je vidíme, skládá se v podstatě z těchže částí jako „pantlík" (hanácký, který zase bohatým „korunám" ze století XVI. velice odpovídá.

A popisy krojů polských rovněž nám uvádějí svatební típravu hlavy dívčí, podobnou „pentlení" z některých míst moravských, a to hned v několika formách.

Málo všímáno si dosud starší úpravy hlavy nevěstiny v Čechách. A přece i tu jest na několika místech možno zjistiti „pentlení" starodávné původu středověkého. Svatební „vínek" ze zlatého tenkého plechu ze Šerče, jak viděli jsme jej na loňské výstavce královéhradecké, jest takměř úplně totožný s věncem, jaký býval v užívání na Mor. Záhoří. Jen že tento míval vzadu změt červených pentlí dolů visících.

Ještě více blíží se středověkému pentlení úprava hlavy nevěsty z Boleslavská, jak byla obvyklou na počátku -tohoto století a jejíž dva velice instruktivné obrázky připojujeme. Na obou viděti, že koruna upevněna na holubince, že v zádi hlavy ukryty jsou vlasy úplně kvítím, a že na záda splývají delší pentle alespoň dvě. Velmi pěkné pentleni nevěsty ukázalo světu museum jindřichohradecké

Děvče z Boleslavská v úboru nevěstím z poč. tohoto století (z předu).