úprava dívčí hlavy. Před tím však přikročíme k popisu pentlení svatebního, jež zachovalo se podnes na Moravě.

Není tomu ani 30 let, co zanikly „pantlíky" hanácké. Obraz nevěsty z Prostějovská (str. 423.) ukáže nám, jak bohatou byl takový pantlík ozdobou i jak nápadnou. Pantlík sám složen jest z lepenkové koruny pokryté zlatými a stříbrnými bouillony v různých ornamentech, bůstkami a zrcadélky. Kolem čela jsou drobné ozdůbky pentličkové, na vrchním okraji věnec z umělých květů, vzadu pak vázanka z červených, často i (v dobách pozdějších tohoto století) různobarevných pentlí, jež hluboko pod záda visí. Napřed jsou dvě úzké, pod bradou svázané.

Ne příliš rozdílný co do výšky jest pantlík nevěst a družiček od Kojetína, jak obr. (str. 424.) jej předvádí. Jen je tu juž — je to úpadková forma — místo plochy třásněmi a zrcadélky vyzdobené mnoho kvítí dělaného a na hořejším kraji ozdoba z červených stuh.

Zcela jiného druhu byl „věnec" na polohanáckém moravském Záhoří (pod Hostýnem) a podobný „věnec s kotoučem" u t. z. Hanáků slováckých*) v okolí Kobylí, čejkovic a Bílovic na jižní Moravě.

V obou krajích je to věnec široký z umělých květin, na Záhoří více z plíšků kovových, třásní. Na Záhoří má však vzadu někdy změt i 38—40 pentlí, u slováckých Hanáků však t. z. kotouč, kterýž upraven sice též ze mnoha stužek barevných, špendlíky a žlutými jehlicemi připevněných, ale jen záď vlasů kryje a nesplývá na záda. Přední jeho pohled viz obr. (str. 425.). Obraz záhořské nevěsty dodatkem příště přineseme. Pro nahodilé překážky nemohl býti reprodukován do čísla tohoto. Na záhořském věnci můžeme juž ukázati, ze kterých částí se skládal a jak na hlavu se upevňoval. S malými odchylkami děje se tak i při všem pentlení slováckém.

Hlava se před pentlením upravila do „vrkoče". Vrkoč udělán byl často z koudele, ovinut byl zeleným hedbávím a zapletl se do vlasů. Na vrkoč přivázáno 7 „růží" z pentlí: po třech po stranách hlavy, jedna z předu. Před vrkoč v předu upevněna „tkánka" z perel a před tu přišla kvítka. Do zadu navázáno na vrkoč ono-množství půldruhého lokte dlouhých, na pólo složených pentlí tak, že-konců viselo dvojnásob dolů. Na vrkoč přišel pak „věnec" onen asi na dlaň široký, sklíčky, zrcadélky a plíšky zlatými zdobený, velmi velký. Ale takovéto věnčení nevěsty a družic na Záhoří zaniklo před nedávném, rovněž jako pentlení na Hané. I v osadách slovensko-hanáckých na jižní Moravě, kde dříve nejen nevěsty, družičky, než i „stárky" (první tanečnice a pořadatelky) o „hodech" (posvícení) bývaly ve věnci s kotoučem, pořídku se s výzdobou tou setkáváme.