„červenými šňůrami byla celá hlava omotána, že vlasu viděti nebylo a na čele byla t k á n k a z perliček i zrcadélek, na prostřed hlavy pak věneček rozmarinový. Pentle byly za týlem do široka, ale dolů to neviselo".

Že i na slezském Lašsku bylo jakési pentlení nevěst, soudíme ze str. 18 a 1!) „Slezské svatby", již popsal ve Slezské kronice Jan Vyhlídal. Podrobnější vyptáváni zajisté více podrobností pentlení toho zjistí. — —

Co na Moravě jihovýchodní jen jako svatební úprava hlavy se zachovalo ze středověku, to na Uherském Slovensku na několika místech podnes žije jako obyčejná úprava nedělní a sváteční. Nemíníme tu podati podrobný popis uhersko-slovenské sváteční úpravy dívčí hlavy, ležíť mimo rámec naší rozpravy. Jen k vůli srovnání a k vůli upozornění povíme o dvojím typu úpravy té na Uh. Slovensku.

V Bošácké dolině na Trenčansku, hlavně přičiněním známého spolupracovníka č. Lidu, seniora v Zem. Podhradí p. J. L. Holubylio, zachoval se starý způsob strojení neporušený do dnešního dne. N e-věsta mívá tu hlava upravenu v černou „partu" přes čelo se táhnoucí, vzadu zlaiými a stříbrnými plíšky a hlavičkami ozdobných špendlíků opatřenou. Nad levým uchem mívá za ní zastrčenu kytici a na záda splývá změt pestrých úzkých pentlí.

Sváteční úprava hlavy dívčí jest mnohem zajímavější. Pletence vlasové ovinuté šňůrkami barevnými stočí se zvláštním způsobem kolem hlavy; tato ovine se pak zcela pestrými, užšími pentlemi, jichž konce na zádech dolů visí. Přes užší ty pentle ovíjí se široká květovaná stuha rovněž s konci dolů visícími a na to vše ováže se „škrobka",*) průhledná, škrobená tenká to šatka s pěkným vyšíváním a krásnými krajkami až pod kolena sahající. Zavázání škrobky děje se pod změtí pentlí v týle, a na levé, někdy na pravé straně, dělá se ze škrobky uzel. Nad čelo zastrčí se kytička („p e r o") svěžích neba umělých květů a nad týl zapíchá se Celá série ozdobných špendlíků. Bedlivý čtenář postřelme snadno, jak příbuzno ustrojení tomu pentlení na Březové a Star. Hrozenkově na Moravě. (Viz str. 444.)

V Hontské stolici, jakkoliv i tu již mnoho se odložilo ze starého kroje, přece ještě alespoň v bzovském okrsku ,párty" jako nedělní ozdoba děvčat jsou v užívání. Parta tu bývá v dvojí podobě, užší pro 13—loletá děvčata, a širší, bohatší pro děvčice výdaj né. Prvá je z lepenky asi 3—4 prsty vysoký loubek, černým sametem obtažený a různobarevnými perlami pošitý. Na zadu visí někdy 30 až 40 stužek pestrých, z nichž hlavně nejsvrchnější jsou nejnovější.

Dívky odrostlé mají partu »pod ven com", t. j. větší a nosí ji jako známku své výdajnosti mimo advent a půst každou neděli i svátek. Ta jest rovněž z lepenky, ale takměř na píď vysoká. Ob-