str. 452
U kostry I nalezena u úst a za hlavou nádobka, za to u kostry j, k, tn nenalezeno milodarů. U kostry n, jež jest fotografována, nalezeny u kolenou dva šípy pazourkové (obr. č. 3.), krásně pracované a nádobka v nohou. V hrobě o nalezeny při kostře střepy. Kostry všecky ležely skrčeně na pravém boku, kameny obložené kromě kostry h. Tolik se pisatel dopátral. U které kostry které úlomky z nádob byly nalezeny, nebylo možno se dozvěděti. Nalezeno bylo sice mnoho nádob, ale málo se jich zachovalo a ze zachovaných v lounském museu jedině čtyři bylo pisateli možno přesně vřaditi v chrabřecké, ježto u nich hned bylo poznamenáno naleziště; ostatní střepy jsou bezcenné, ježto smíchány jsou se střepinami nádob z jiných nalezišť. Z oněch čtyř přesně určených nádob nakresleny jsou tři, a to nádoby pod čís. 4, 6 a 9. Nádobka čís. 4. má tvar, jaký v neolithu, zvláště lovosickém, častěji se vyškytá, a má opět ono horizontální ouško. Nádoba číslo 6. tvaru džbánečkovitého, velmi jemně pracovaná, povrchu jest hladkého s hranou, jež častěji se vy skytá u nádob z první doby bronzu. Nádoba č. 9. z hrubé pískovité hlíny se třemi nožičkami jest na vrchním kraji pupíky posázena. Podobnou našel opět p. R. z Weinzierlů v neolithu lovosickém, ale se zahrnutým dovnitř okrajem,4) a ve Stradonicích u Loun podobnou chová ve sbírkách p. Benedikt Klapka z kostrových hrobů, jež nejspíše stejného budou asi stáří s chrabřeckými, jak míti lze za to dle ostatních milodarů. Pan Klapka má ve sbírce nádobu téhož tvaru a s týmž horizontálním ouškem, jako nádobka obr. ž. 4. a nádobu podobnou obr. 6., [ale s ornamentem, jaký jest na nádobě obr. č. 1. Kromě toho jest v lounském museu ještě z Chrabřec hořejší část bronzové jehlice (obr. č. 8.) z točeného drátu a střepina z nádoby (obr. č. 10.) bohaté ornamentovaná cikcakovitě i ďubkovitě.
Když pak pisatel tohoto článku měl příležitost s p. učitelem Kottem přítomnu býti výkopům, objeveny dva hroby ch a i. Hrob ch: ve hloubce asi 1 m. ubozeno na kostru skrčenou mladého muže, na pravém boku ležící, nohama k severu, hlavou k jihu, s rukama skrčenýma. Kostra byla po celém obvodu kameny čedičovými obložena (v místě čedič). Za hlavou této kostry muže byla druhá lebka, bez ostatní kostry, a to mladého děvčete, obličejem dolů tak, že tuber parietale nejvíce vynikalo. Ačkoliv pilně hledáno po částech ostatní kostry, nenalezeno pranic. Bude zde asi týž případ, o jakém p. Dr. Píč se zmiňuje při popisu skrčených koster čičovických a kde usuzuje, že jest to uťatá lebka ženě neb otrokyni, jakožto oběti po smrti pána.5) Z milodarů nenalezeno pranic, ačkoliv tato lebka na levém processu mastoidním a na occipitu jest zbarvena patinou. V hrobě i ve hloubce
4) K. R. v. Weinzierl: „Eine neolithische Ansiedelung der Uebergangszeit bei Lobositz an der Elbe" v Zeitschrift für Ethnologie. Jahrg. 1894.
5) O takovýchto obětech viz kapitolu p. dra. Niederla v „Lidstvu v době předhistorické" na str. 629.