Spis můj má účelem v pustý chaos našich archaeologických nálezů nějaký pořádek zavésti, látku pořádati a tříditi, historicky vysvětlovati, a tak základ ku dalšímu vývoji kulturních dějin Čech položiti. Mé dílo mohlo by tudíž ve vědeckých kruzích nějakou pozornost buditi, avšak také všelikou polemiku vyvolati, neumlknou-li, čehož se lze obávati, před hrozícím přívalem válečným všechny ostatní vzájmy.

Račte přijati, V. O., můj vřelý, hluboce cítěný dík za blahosklonnou podporu, bez níž má kniha by nikdy vydána býti nemohla. Neopomenu ostatním vysoce váženým příznivcům, kteří na vybídnutí V. O. mi podpory poskytli, tyto dny svůj vyšlý spis s výrazem povinného díku zaslati.

Drahý přiložený exemplář račte p. dru. Jičínskému laskavě odevzdati.

V. O. nejoddanější a díky velice zavázaný sluha

Jan Er. Vocel.

Praha, dne 21. března 1866.

Prof. Waldeyer z Berlína: O některých mozcích obyvatelů východní Afriky.

Dr. J. Manke z Mnichova: O přímé chůzi těla anthro-poidních opic a o závislosti přímé chůze člověka od vývoje mozkového. Výsledkovou ideou jest, že celá typická stavba lidského těla i přímá chůze jest odvislá od velkého vývoje mozku, naproti tomu u opic více od vývoje systému zažívacího.

Dr. Mies z Kolína n. Rýnem: O váze mozku lidského při vzrůstu člověka. Střední absolutní váha mozku je v prvním desetiletí vždy větší u pohlaví mužského než ženského, při čemž roste mozek se stále se umirňující rychlostí. Přirovnáme-li váhu mozku k velikosti těla, přichází v mládí na gram mozku ženského vždy více těla než u pohlaví mužského. Obé ukazuje na lepší postavení chlapce než děvčete v přírodě.