str. 574
se známou sponou ptáčkovou (tab. XXX. obr. 6), při čemž podotýkám, že z osmi vystavených nádob podbabských jen dvě pomocí kola hrnčířského jsou zhotoveny, ostatních šest však že je rukou hněteno. Porovnáme-li, co jsem právě uvedl, s výsledky, kterých se dodělal farář Dahlem v příčině římských pohřebišf v Řezně (viz Český Lid IV., str. 174), že totiž spony, jaké nalezeny byly v I. hrobě podbabském, dle obsahu hrobů řezenských mincemi datovaných klade do let 170 až 200 po Kristu, spony ptáčkové však do doby okolo r 390 po Kristu (dobou císaře Honoria, který vládl do roku 423, končí pohřebiště řezenská před branami městskými*) — docházíme k tomu výsledku, že nejstarší část pohřebiště podbabského jest současná s pohřebištěm dobřichov3kým, sahajíc do počátku III. stol. po Kristu, že tedy nemůže mít nic společného s Franky Samovými, jakož i k tomu, že vzhledem k sponám ptáčkovým nemáme příčiny, proč bychom nejmladší broby podbabské kladli do pozdější doby, než jest konec IV. nebo počátek V. století po Kristu.
K závěru dodávám, že nedávno nalezl jsem ve sbírce p. Rydla v Nahořanech malou nádobku, co do techniky úplně se shodující s nádobami dobřichovskými (čtyřhranné bradavice po celém povrchu pod hrďem), že tedy stopy kultury této vyskytují se až v krajích pod průsmykem náchodským položených. L. Šnajdr.
* Úmrtí. P. Luigi Pigorini, redaktor časopisu „Bulletino di paletnologia italiana", zaslal nám oznámení, že 8. června t. r. zemřel známý italský ar-chaeolog a spoluredaktor Bulletinu prof. Pellegrino Strobol.
* Sjezdy. Ve dnech 3 —5. června t r. konal se sjezd německých archaeo-logů v Zhořelci, který spolu pořádaly německá anthropologická společnost hornolužická a doln olužieká. Sjezd je zajímavý tím, že byl navštíven také několiKa českými archaeology, z nichž Dr. J. P í ě přednášel tain o rozšíření lužického a slezského typu keramiky v Cechách (4. června).
XXVI. sjezd všeněmecké a n t h r o p o 1 o g i e k é s p o I e č n o s t i koná se letos v Casselu ve dnech 8.—11. srpna.
* Nový časopis archaeologický. P. K 1. Čermák, c. k. konservatoř v Čáslavi, zasýlá do listů následující oznámení :
Ct. spolkům musejním a archaeologickýml Míním, vydávati Věstník českoslovanských spolků musejníchaarchaeologických, který by přinášel zprávy o činnosti venkovských musejí a spolků, nejnovější zprávy o nálezech, návody ke konservování, přání o výměně duplikátů a ohlašování spisů. Měsíčně vyjde číslo archové (někdy s illustrací) za roční předplatné '2 zl., na půlletí II. 1895, v němž číslo 1. a 2. pospolu vyjdou, předplácí se 1 zl. u podepsaného. Ukázal» se potřeba, aby zprávy z našich spolků v denních listech nezanikly a y Památkách archaeologických se jim nedává místa. Rukopisy zasýlají se do Čáslavi vydavateli Klimentu Čermákovi.
S úctou Kl Čermák.
* Jiný nový časopis archaeologický počal vycházeti na místě bývalého věstníku germánského Musea v Norimberku pod názvem: Germania. Illustrierte Monatsschrift zur Kunde des deutscheu Vorzeit . 4°. Leipzig (P. Friesenhahn), 1894. Redaktorem jest archivář mnichovský Dr. Chr. Meyer.
*) Od té doby pochovávali Řezenští své mrtvé ve městě při kostelích, zejména při kostele sv. Eumerana (Dahlem v Correspondenzblatt d. deutsch. anthr. Gesellsch. 1880, pag. 93).
