veným suknem, „cígr", s nímž chodívají nevěsty před svatbou po vsi žebrat „za pomoc".

Již vcházíme do oddělení zvykoslovného. U vchodu vítají vlídně příchozího stařík a babička v kroji obvyklém v Troubsku na Moravě po slovansku chlebem a solí u stolu dubového. Viz vyobrazení na str. 8.

Věnujeme nejdříve pozornost skupinám figurín. Střed oddělení zvykoslovného zaujímá skupina, představující „jízdu králů na Slovácku", známou slavnost moravskou, kterou jsem vylíčil a její původ objasnil s připojenými obrázky v Českém Lidu II. 105 a d., odkudž také doslovně (bez udání pramene) je vybrán výklad této skupiny přiložený na podstavci. Podáváme ve zvláštní příloze vyobrazení „jízdy králů", jak vypadala při zahájení výstavy.

Na levo v rohu, kdež v pozadí uspořádána malá galerie lidových obrazů na skle malovaných, usadil se sbor chodských přá-stevnic ku přástkám. Pilně předou některé, jiné podřimují. K nim zavítali také tři statní Chodové. Kolem skupiny rozloženy jsou pře-slice, počítadla, motáky íi jiné přístroje ke zpracování lnu. Upozornili jsme již jinde, že bylo záhodno znázorniti při této skupině chodských přástek, jak posud starodávný a rozhodně pro kulturní historii zajímavý způsob přísti vřeteny s přeslenem nevymizel z Domažlická. Tak předou na Domažlicku posud ženy i muži. Srv. Český Lid IV. 54. Mohla tedy rozvážná stařenka, sedící po pravé straně, býti znázorněna jako věrná přítelkyně starobylých, ctihodných zvyklostí, která si zvolila prostě starodávné vřeteno (viz předoucí děvče v domažlickém oddělení Mosea království českého) s přeslenem místo umělejšího nářadí, jakým předou mladá děvčata v jejím sousedství, pro úplnost a v zájmu pravdy budiž tu v skromnosti připomenuto, že připojený výklad k této skupině byl vypsán z knihy mojí „Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní", 1889, str. 190 a d. Vyobrazení chodských přástek viz na str. 9.

Kolem oddělení „Dětský věk", pečlivě a názorně uspořádaného od pí. Vlasty Pittnerové, jdeme ke skupině v rohu protějším. Představuje ostatkové právo na Hané. Připojený výklad (vypsaný z Bartošova Moravského Lidu, 1892, str. 25 ad.) poučuje o tomto obyčeji. Chasa volívá si o masopustě na příští rok svoje představenstvo, stárky a drába, kteří zase sobě volí některá děvčata za stárky a dráhovou. Představenstvo obecní odevzdává tomuto „mladému výboru" na tři dni masopustní vládu v obci. Odznakem moci tohoto úřadu je právo (meč zahalený ozdobou) a ferula na způsob veliké vařeky, rozštěpená, aby hodně štěrchala, když sejí udeřilo. V neděli večer jde chasa k starostovi, kde se zatím shromáždil výbor obecní, a koná se volba stárkův i drába. Starosta připomíná chase, aby si volili za vůdce na příští rok chasníky dokonalé, mravopočestné, ke kterým by měli důvěru a jichž by chtěli poslouchati. Tento výjev