dovolil jsem si napověděti v referátu o Zvykosloví v Osvětě 1895, str. 764. Vyobrazení této skupiny viz na str. 15.

Konečně u vchodu, kudy jsme přišli do Zvykosloví, proti vítajícímu staříkovi, uspořádána skupinka, představující „vynášení smrti", upravená od pí. V. Pittnerové. O tomto obyčeji bylo již podáno v Českém Lidu II. 453 a d. tolik zpráv zároveň s výkladem, že není potřeba šíře objasňovati jeho podstatu. Tím jsme zakončili obchůzka po Zvykosloví, pokud se týče skupin, představujících výjevy zvykoslovné.

Mimo skupiny vystaveno je zvykosloví v tomto oddělení v polokruzích kolem skupin krojových po obou stranách „jízdy králů na Slovácku" a pak se týkají zvykosloví také vyobrazení a skupiny předmětů, rozvěšené po stěnách.

Předměty, jež nemají souvislosti se zvykoslovím výročním, rozestaveny jsou v levém polokruhu v dosti patrném neladů, Zahlédneme tu „trouby proti mračnům", obdobné s troubou, kterou popsal a vyobrazil Fr. Racek, Č. Lid jíl. 39. Byly zaslány z Královic, z Přeštic, z Rokycan, z Brňan u Roudnice. Jsou to mušle opatřené mosaznou, plechovou rourou s otvorem miskovitým, jako u trubky. Nástroj vydává, fouká-li se silně do něho, hluboký, dunivý hlas, daleko slyšitelný a dosti příšerný, zvláště času nočního. Snad měly místy trouby tyto, jak poučuje druhé vydání Katalogu výstavního a jak podie Katalogu se ustálil výklad jejich, účel „ponocenských" trub. Pokud jsem se přesvědčil, vyptávaje se mezi lidem i z popisů, zaslaných redakci ú. L., skoro všude troubíval na ně obecní pastucha nebo jiný k tomu zvolený člověk „proti mračnům", aby je hlasem zázračné trouby rozehnal.

Vedle si prohlížíme kraslice, nikoli však kraslice významné svou ozdobou pro studium lidové ornamentiky. Jsou to kraslice, na něž dovedná ruka umélců samouků (J. Vávry a J. Venhody) vyrýsovala nástrojem neobratným květy, krajinky, motýlky, obrázky svatých a p. Zajímavější je pro náí starobylý kord, kterým „plašil" mračna v Mí-chové zvoník, na zvonici se rozháněje proti straně, kde vystupovaly na obzor hrozivé hrady mraků kruponosných nebo bouřlivých.

A nyní další směs na výběr. Zahlédneme, přístroj na soukání šňůrek k biči. Dále naši pozornost upoutá sbírka „cígrů", košíků, mošen jihočeských, s nimiž nevěsty před svatbou chodívaly po vsi žebrat za pomoc (Srv. str. 10.) Je to pěkná sbírka. Zajímavé jsou zejména mošny, opatřené letopočtem. Nejstarší je tu „cígr" z Třísova z_r. 1769 a 1791. Pěkný exemplář poslali z Krásetína s letopočtem 1799. Z našeho století jsou cígry z Holubova s letopočtem 1807 a z Velešína s letopočtem 1812. Mošny tyto jsou vkusně zdobeny, čer-renou látkou vyvlačovány. K nim zabloudil pletený košík .Bakovák" ze Mšena. Srv. o Bakováku Č. Lid IV. 529.