cházka, Apolena manželka." Že by to ohlášení bylo úřadu skutečně předloženo, toho na něm není žádná stopa; jest to návrh spisu, a ne-dovídáme se z něho více, než že Procházka již r. 1822 chtěl přestoupiti k církvi helvetské, a to spolu se svou manželkou. Opravdu však ten úmysl zůstal tehdáž nevykonán, neví se proč, a teprve po 26 letech Josef Procházka jej provedl, pokud se týkal jeho samého, bez manželky. V archive evangelické fary v Sloupnici u Litomyšle jest seznam 21 osob, které dne 24. prosince 1848 byly přijaty do evangelicko-reformovaného sboru v Sloupnici, a mezi těmi osobami nachází se Josef Procházka, chalupník z Pekla č. 50, stár 77 let (opravdu byl tehdáž stár 73 let). — 2 cedule vlepené do sborníku III. Gr. 34 vychází k životopisu Procházkovu na jevo ta nová okolnost, že někdy také provozoval živnost kramářskou po jarmarcích. Na ceduli té jest psáno: „Ex offo. Vykazuje se místo k prodaji věcí kramářských o každém jarmárce pro Josefa Procházku z Vamberka, pro jeho vlastní osobu, dokavad on handlovat bude. V Litomyšli, dne 6. septembru 1819. Jan Skřivanský, revisor."

Povím ještě krátce o obsahu tří Procházkových rukopisných sborníků, o kterých v první zprávě jsem se nezmínil. V knize •III. G. 35 jest pohromadě svázáno několik rukopisů, psaných rozličnými osobami v 18. a v 19. století. Na prvním místě na pěti listech je proroctví Koterovo, psané, tuším, v 18. století. Po něm následuje dvoje prostonárodní proroctví, z nichž jedno je rýmované o 42 trojřádkových strofách: Marokánský král patentem zval na svatbu, pozvaní vymlouvají se jako v evangelickém podobenství, načež mluví se o svatbě skoro jako o posledním soudě. Zpívání toto je památkou sektářského blouznění, jež ve východuích Čechách bývalo rozšířeno.1) Na poslední straně téhož papíru je psán jinou rukou počátek nějaké jiné písně, při němž stojí letopočet 1745; podle toho zdá se, že také píseň o marokánském králi byla opsána již v první polovici 18. století. Ostatní část té knihy vyplňují hlavně praktické recepty, nejvíce na dělání barev, kteréž byly psány r. 1801. Na konci je přišit slabikář, tištěný v Pardubicích r. 1793.