lovy, Bayerovy, Peckový, Domluvilovy, Křížový. Potřebná vysvětlení podal spisovateli univ. prof. D r. J. U. Jarník, ztiámý znalec literatury rumunské, jenž tu zároveň dokázal, jak pečlivě všímá si všech statí lidověd-ných, jakož i referátů a zpráviček roztroušených. — Úprkový obrazy rázu národopisného s pochvalou posuzuje W. Ritter v G-azette des beaux-artes, Paris, 1896, str. 356-357. -- Slezskou píseň nathema p králi L e a r o v i, příbuznou s písní ve sbírce Sušilově otiskuje prof. H. L o p a c i ň s ki v Karlowiczowě Wisl, Warszawa, 1895, IX. 4., str. 769. Srv. Wisla, VIII. 416—447. V témž, sešitě (IX. 4.) na str. 851—852 pěstitel literární vzájemnosti českopolské prof. Bronislaw Grabowski vykládá o známé domněnce, že Chodové jsou potomci Poláků, příchozích za Břetislava I do Čech. — Theorii prof. Kotily o stáří kroje slovenského (viz jeho studii v Č. Lidu I.) rozebírá v Mit-theilungen der Anthropologischen Gesellschaft in Wien, 1895, XXV., 6. sešit. str. 109 F. Heger. Podepsaný je přesvědčen po vývodech, obšírné podaných v I. dílu Dějin kroje v zemích českých, že Koulova theorie je zcela správná a nepopiratelná. Stüdoval-li F. Hpgerpřesvědčivý článek prof. Kouly důkladně a srovnal-li historické doklady, uvedené v knize jmenované, nezbytně dojde zasloužilý tento badatel, jehož si vážíme pro jeho vzornou pozornost k čfským j pracím, trhož přesvědčení. Nemů- | žeme tu souhlasiti z uvedených dů- . vodu s jeho výrokem: „In Böhmen I soll namentlich während des Mittel- I alters unter děr Landbevölkerung eine I der heutigen slovakifchen Tracht ähnliche im Gebrauche gewesen sein. Man | nimmt dabei an, dass sich früirr bei [ allen Čechoslaven eine einzige Volks- ! 'rächt angebildet hatte, die dann na- j mentlich in Böhmen durch Einflüsse von aussen fast ganz verdrängt wurde. Ob diese Annahme in dieser Form richtig ist, wäre doch zu bezweifeln, da ja auch die heutige slovakische ; Tracht keinen einheitlichen Typus an- | weist. Es sind das überhaupt noch j

Fragen, die eines eingehenden vorurtheilslosen Studiums bedürfen." Theorii Koulovu, založenou na studiích dlouholetých, svědomitých, konaných přímo na Slovensku, a potvrzenou pro Čechy a Moravu nezvratnými doklady histo-rickými, nezviklá podobný posudek nijak, pokud se mu nepodaří oslabiti a vyvrátiti skutečnými námitkami věcnými její podstatu. Ostatně si již proklestila theorie tato pádností svých vývodů cestu také mimo kruh „českých badatelů". Viz článek „S u r 1 a c o s t u m e slovaque" (s vyobrazeními), Revue mensuelle de 1'École d'Anthropologie de Paris, 1692, V. 156—159, kdež Kóúlora theorie o starožitnosti kroje slovenského po stránce arcnaeoiogické úplně jest uznávána. V naší české literatuře aspoň je názor tento uznáván jednomyslně i tam, kde výslovně nehlásí spisovatel, že čerpal názor ten z článku prof. Kouly a píše o starobylosti kroje slovinského jakožto o věci všeobecně známé. Začíná se tu obyčejně: „Jak známo . . ." a zatím převrat v názoru o kroji slovenském, tuto „známost" způsobil onen rozsahem neveliký článek Koulův. K tomu se ještě vrátíme! — V témž čísle podává přehledný náčrtek ethnografické činnosti u nás D r. M. Můrko (str. 90 ad.). Tamtéž na str 99 ad. těží Dr. Rud. M e r i n g e r při popisu budov na NVC. ze studie prof. AI. Jiráska Charakter, Sagen, Trachten, Ortsanlagen und Wohnungen der Slaven (viz Č. Lid IV. 58). — O Prou-skově díle: „Dřevěné stavby v spverovýcňodních Čechách" v Praze, nákl. F. Šimáčka 1895 (viz Č. Lid V., str. 85—86) referuje s pochvalou Dr. Stan. Eljasz-Radzi-kowski ve sborníku Lud. (red. Dr. A. Kalina), ve Lvově, 1896, II. 1., str. 75—77. — O bludičkách v moravském podání lidovém vypravuje prof. V. Horák, Globus,

1895, 11. — O „tancích českých rozepisuje se Ag.e Meyer. v dánském časopise „Dania, Tidsskrift for folkemál og folkeminder" (red. O. Jespersen a Krist. Kyrop), Kodaň,

1896, No. 13—14, str. 283—288. —