Předchozí 0573 Následující
str. 529

O naší světské písni lidové.

Píše Ot. Hostinský. @PP@(Dokončení.)
(Dokončení.)

Nápěv Osiřelo dítě je čtyřřádkový. Dvouverší textu rozděluje se ovšem na řádky nápěvu tak, že každý verš zpívá se dvakrát. Hudebně odpovídají si jednak 1. a 4., jednak 2. a 3. řádka, a jelikož zde opět (jako shora v první řadě příkladů, u nápěvů třířádkových) střed kontrastuje s řádkami krajními i svým plynnějším, hbitějším rhythmem, zabírají krajní řádky po třech taktech, vnitřní pak jen po dvou. Stavba dá se tedy znázorniti schématem 3 + 2 + 2 + 3. A podobnou stavbu nalézáme celkem také při nápěvech čtyřřádkových, jež vyvinuly se z třířádkových písní o Kalině a o žnoucí Káči, s tím arci rozdílem, že nemají vesměs řádky šestinotové, t. j. verše šestislabičné, jako Osiřelo dítě, nýbrž 6—lOnotové — tam ovšem, kde hudební i básnická souvislost se starou písní o Káči je největší, převládají verše osmislabioné. Nápěvům o čtyřech řádkách (verších) po osmi slabikách říkalo se v XVI. stol. a později „nota obecná" — ovšem bez ohledu na zvláštní jejich rbythmus nebo melodii.

Zde podávám výběr desíti českých nápěvů čtyřřádkových, jež představují asi všechny směry, jimiž základní nápěv o pěkné Káči během časů se měnil a vyvinoval. (Viz str. násl.)

Již na první pohled rozeznáváme co do stavby tři menší skupiny: první čtyři nápěvy mají první řádky třítaktové, následující tři pak první řádky čtyrtaktové a druhé i třetí dvoutaktové, poslední tři konečné sice první řádky také čtyrtaktovó, ale druhé i třetí třítaktové. Poslední, čtvrté řádky odpovídají ovšem prvním.*) Charakteristické pro většinu nápěvů řěch jest, že třetí řádka vlastně jest jen opakováním druhé, ale o stupeň níže; tam, kde druhá řádka zase povstala melodickým povýšením první (jen že arci bez onoho zvolněného zakončení), jako při EN. 750., EN. 91., EN. 86., EN. 654., EN. 12., vzniká tímto důsledným těžením z jediného úryvku zvláštní zajímavá jednotnost o prostota. Všechny tyto nápěvy jsou v dur a mají takt dvoučtvrťový, až na poslední, jenž jest tříčtvrťový. Že by se počet příkladů mohl značně rozmnožiti dalšími ještě varianty, zejména kdyby se přibraly i nápěvy za výstavního ruchu posledních let nasbírané a dosud neuveřejněné, o tom netřeba šířiti slov.


*) Zdánlivá výjimka je při písni Žalo děvče (EN. 750.). která však v poslední řádce nepřináší nic nového u porovnání s první docela shodnou, jen že předposlední takt opakuje; opakování to, jež děje se ostatně i na

Předchozí   Následující