str. 366
V zpěvníčku, jejž si sestavil soused z Jeníkova v 1780tých letech, čte se záznam z r. 1782. :
Prala plýnky u studýnky plakala, [: ach, kýž sem tě byla raděj neznala,:] Proč pak si tak, má panenko, stěžuješ, [: dyž už vidíš, že má bejti nemůžeš, nemůžeš. :]
Proč pak bych já tvoje bejti nemohla, [:tys mládenec a já panna svobodná.:]
V noci nespím, na tě myslím, dítě mé, [: trápí se pro tebe, pro tebe srdce mé.:] Proč se trápíš, srdce mé, jen pověz, [: zdaliž sobě spomoci nemůžeš.:] Mohla by.ch sobě spomoci, já nechci, [:budu hledat pomoci dnem nocí.:]
|
Tancují (ve Studnicích) v taktech (1.—2.) polku, v taktech (8.-4.» trojnásobně podupnou, a zase v taktech (5.—8.) polku, pak (9.—10.) jako ve 3.—4. taktu. Polka znova.
Dupavka.
Dvojice stane proti sobě čelem a podá si levice (někdy pravice). Tanečnice kráčí zpět, tanečník za ní postupuje nejprv (1.—2.) krokem; pak pustí páže, nej-.prve (3.) pravou, pak levou nohou podupnou a opět podají si levice a kráfií (4.—5.) krokem, jako (1.—2.), zase páže pustí a (6.) dvakrát potlesknou. (7.—14.) Valčík. 'Tanec se opakuje.
|
