Obyvatelstvo, soustřeďující se v území tomto ve výši 200—400 m:, zabývá se skoro výhradně zemědělstvím, vyjímaje okres krnovský, kde právě město okresní se svým nejbližším, ovšem úrodným okolím je převážně průmyslové. Do výše 500 m. je kraj velmi hustě zalidněn, ale nad 500 m., ač tyto výšiny zabírají většinu kraje, je již obyvatelstvo spoře roztroušeno. Jen na Albrechticku a Gukmantlsku je v té výši poněkud četnější. Celkem bydlí v území B. K. 68.976 ob.

Přihlédneme-li k průměrné hustotě obyvatelstva v celém tomto území, shledáme, že bydlí tu na 1 km2 119 ob., vyloučíme-li Krnov, jen 95 ob.

Ostatní část Opavska zabírá Nízký Jeseník. Je to po většině jednotvárná planina se širokými, nevysokými hřbety, zalesněnými jen asi z jedné čtvrtiny.

Nejvyšší část Nízkého Jeseníku — planina Benešovská — zabírá okresy benešovský, bruntálský (bez 7 obcí), z okresu krnovského území na pravém břehu Opavy, z okresů opavského a vítkovského území na levém břehu Moravice. Nejvýše zvedá se planina Benešovská v okrese bruntálském v Čertově Kopci (823 m.) a klesá k jihovýchodu do údolí Opavy a Moravice až na 250 m.

Nejvyšší část planiny Benešovské zabírá okres bruntálský, slabě zalidněný. Na 1 km2 připadá ta 87 ob., bez města okresního dokonce jen 65 ob. Ježto většina okresu leží nad 550 m., jsou podmínky hospodářství polního nepříznivé. Proto se obyvatelstvo chopilo hlavně tkalcovství. Průmysl tovární, hlavně tkalcovny a prádelny lnu a bavlny, soustřeďují se jednak v Bruntále, pravém to horském městě průmyslovém, jednak v hojně zalidněném horním toku Moravice, kde usadil se též čilý průmysl železářský. Přes tento velice čilý průmysl je okres velmi slabě zalidněn a obyvatelstva přibylo nepatrně jen městu okresnímu (+ 2.7%), kdežto venkovu obyvatelstva spíše ubývá.

Prostřední stupeň Nízkého Jeseníku zabírají okresy benešovský, krnovský po pravém břehu Opavy a vítkovský po levém břehu Moravice. Je to vysočina průměrně asi 400—600 m. vysoká, sotva z jedné pětiny zalesněná, povlovně se k jihovýchodu svažující. Čím níže, tím příznivější jsou podmínky pro zemědělství, jímž se tu převážná většina obyvatelstva živí. Útvar kulmský vykazuje se tu četnými lomy na pokryvačskou břidlici, což dalo vznik čilému průmyslu, soustřeďujícímu se hlavně u Heř-manic, Jakartovic, Bohdanovic a Benešova, kde i něco málo uhlí se dobývá. Břidličné lomy sahají i do okresů vítkovského a opavského. Tovární průmysl lnářský i bavlnářský uchýlil se do Benešova a do údolí Moravice, které však na Vítkovsku tak se sužuje, že se stává takřka neobydleným, pouze nečetné mlýny a pily se tu ozývají. Hustota obyvatelstva je 92 na 1 km2. Kdežto Benešovu obyvatelstva přibývá (+ 5.7%), je obyvatelstvo venkova konstantní. K planině Benešovské patřící jižní cíp Krnovská charakteristický je tím, že ze 7 obcí místních 6 (vyjímaje maličké tři katastrální obce k nim -patřící) neleží přímo na tekoucí vodě, což je ve Slezsku velikou vzácností, ač žádná z nich není od ní vzdále-