patrná severozápadní část území a zde také hustota obyvatelstva klesá, nejvíce.

R. 1890 čítalo Opavsko 305.499 ob. ve 284 obcích proti 296.974 obyvatelům v r. 1880. Na jednu obec připadá průměrně plocha 10.3km2 a 1076 obyvatel. Hustota obyvatelstva je 106 na 1 km2, po odečtení měst, čítajících více než 5000 ob., jen.89. Je tedy značně vyšší, než průměrná lidnatost Rakouska (79). Přírůstek v letech 1880—1890 činil 8.515 ob., tedy pouze 2.9%, dojista velice malý! Z toho pak přibylo městům, čítajícím nad 5000 ob., 6.085 ob. čili 121% (vzrostla z 50.100 ob. na 56.185 ob.), kdežto venkovu přibylo pouze 2.430 ob. čili jen l%! (vzrostl z 24(3 874 ob. na 249 304 ob.) Svůj dosti skrovný přírůstek má Opavsko jedině průmyslu co děkovati, hlavně tkalcovskému, soukenickému a železářskému, vedle nemalého vlivu uhelné pánve ostravské. Jinak by bylo Opavsku obyvatelstva zajisté ubylo.

Poměr obyvatelstva městského *) a venkovského na Opavsku vysvítá z připojené tabulky.

V Jeníkově říkají tomuto tanci „Káča a kocour" nebo jen „Káča", ve Vojtěchově „Kocour", v Hlinsku j,Kap]anka". Píseň i jinde (na Raně) jest známa.

Tanečníci stoji v řadě vedle sebe. Tanečnice stojí v druhé' řadě vedle sebe obráceny čelem proti tanečníkům. Obě řady jsou od sebe asi na tři kroky. Tanečníci drží se volně za ruce, majíce spuštěny paže. Takte'z činí tanečnice.

Nejprv se přehrá jednou písnička zvolna, při čemž se v řadách stojící pohybují kolíbavě v právo, v levo.