str. 489
photographischen Aufnahmen schildert. Will aber der Verfasser, wie es durch den allein czeclusch, nicht auch deutsch geschriebenen Text zu vermuthen ist, seinen Volksgenossen die geschilderte Bauweise als specifisch slavisch be-
. zeichnen, wie er dies schon in einer Festschrift zum czechischen Turnfest in Turnau gethan hat („Slavnostní list sokolský z Pojizeří . . ."), so befindet er sich in dem Irrthume, in den Localpatrioten so leicht verfallen, die über die Grenzen ihres Gebietes nicht hinausgewandert sind. Sonst würde er bei seiner trefflichen Auffassungsgabe bemerkt haben, dass die von ihm geschilderten Formen — einige örtliche Aenderungen abgerechnet — mit denen des deutschen Sudeten-gebietes eng zusammengehören, auf demselben Stamme erwachsen sind (vgl. R. Virchow, Ueber die fränkische Siede-lung im Osten, im Correspondenzblatte f. Anthropologie XVIII., 1887, S. 122), und sich z. B. von denen Schlesiens nur dadurch unterscheiden, dass sie sich wie die Bauernhäuser an den Südabhängen der Sudeten überhaupt weniger von neumodischer Art haben beeinflussen lassen.
• Die hier vorgetragene Bauweise streiften übrigens schon vorher Bernhard Grueber in den Mittheil, d. Ver. f. Gesch. d. D. in Böhmen (VIII. 1870, 213—219), der zu der irrigen Auffassung Prousek's wohl mit Veranlassung gegeben hat, sowie nach ihm etwas kritiklos K. Lachner, ... in seiner Geschichte der Holzbaukunst in Deutschland (Leipzig 1887, II. Band, S. 122 ff.) und wenig verständissvoll W. Lübke in seiner Gesch. der Renaissance in Deutschland (2. Aufl. Stuttgart 18P2, II. 101, 139)". Z četných prací o lidových stavbách v Č. Lidu zná Lutsch práci Koulovu a Hauerovu Píše str. 38.: „Ueber Hütten-bemalung im südlichen Mähren berichtet J. K o u 1 a und über den Bauernhof in der böhmischen (soll heissen czechischen) Schlesien um Troppau V. vHauer in der czechischen Zeitschrift český Lid (czechisches Volk.)." Na str. 49 pozn. 190: „Unter der Presse befindet sich eine Schrift von Zibrt und Tyršova, Das böhmische Ba uernhaus. Prag, Buchdruckerei Politik, mit Abbildungen."
* Papáček P., Pivovarství v král. městě Berouně, Příspěvek k dějinám českého průmyslu,
v Berouně, 1897. V příležitostné knížce této podává spisovatel, známý svými studiemi v oboru dějin slovanských a archaeologie, stručný nástin o pivovar-ství v Berouně z dob starých až do doby nynější (Úvod: Pivovarství v cechách; Nejstarší zprávy o pivovarství v Berouně; Století XVII.; Administrace pivovarní, století XVIII.; Stol. XIX. Do vystavění nového pivovaru,, Stavba nového pivovaru, přehled posledních událostí, Členové správní rady a přehled doby jejich působnosti za posledních třicet roků). Studie Papáčkova je založena na pilném bádání archivalním, jak svědčí hojné doklady, výpisy. Vše svědomitě je citováno, důležitější věci doslovně otištěny z pramenů. Pěknou monografii, jež vzbudí především zájem u místního čtenářstva, přečte si chutě každý, koho zajímají kulturní poměry staročeské.
