Detaily k vyobrazení Božích muk pod Týncem při cestě na Klenový.

Redakci Českého Lidu byl zaslán tento připiš od váženého znalce lidových výšivek moravských a slovenských, jenž si nepřeje, aby tuto byl plným jménem uveřejněn:

„Ctěná redakce! S národopisem v poslední době u nás dějí se všelijaké šalby a nepřístojnosti. Hřeší se tuze na vrub obliby Národopisné výstavy, a dobře Jste v čísle 5. str. 496. (tohoto ročníku Českého Lidu) napsali s výčitkou, že se nápadně mnoho objevuje „pozlátka" ' národopisného u nás. Jeví se to také v praktickém těžení z obliby „národopisných" předmětů. Nejhůře pochodilo národní vyšívání. Co všechno už nyní se nevyhlašuje za vyšívání národní, nikdo si nepředstaví, kdo si blíže tohoto skutečného švindlu nepovšimne. Což u Vás v Praze nic to není divného! Hůře je, že také u nás na Moravě i tam, kde lid posud vyšívá, zná pravé, původní vzorce, kde lid posud kroj s výšivkami nosí, zahniz-ďuje se nešvar vydávati za národní výšivky umělé, draze kupované, cizí strakatiny beze vší ceny. Po městech, po domech sběratelů lidového umění jen se hemží roznášecí a roznášečky tohoto zboží pochybného původu. Jak slyším, celé výpravy podobné chystají se také do měst českých, zejména do Prahy. A co je při tom nejlepšího, aby každý věřil, že je to zboží dobré, pravé, roznášejí toto vyšívání Slováci a Slováčky v' bezvadném kroji svém. Kdo pak by jim nevěřil! Proto chválím Vyškovské Noviny, kteréž otiskly (1897, č. 11) důtklivou výstrahu před