str. 85
sypání Vystrojili pak tito obecní zřízenci svým „sousedům" hostinu, která od obilí, jim darovaného, „sýpkou" byla nazvána. Tyto sýpky dával obyčejně dle hodnosti nejdříve kovář, po něm slouha a naposled volák, a "bývali k nim mimo sousedy přizváni všichni jiní vynikající občané v dědině: farář, učitel, správce, mlynář, lesník atd. „Sýpka" konala se jenom u těchto hostitelův a vždy večer předkládána tuto jídla: polévka hovězí, maso hovězí, jaternice, pečené vepřová, někdy též husy, kachny, kaše krupičná a dostatek piva. Při sýpce hrával dudák a hosté vesele popíjeli a zpívali. Ký div, že sýpka trvala někdy — do rána. Ženy a děti přístupu k ní nemívaly a jen ze zvědavosti nahlížely oknem. Někdy pootevřel některý soused okno a vystrčil jím kousek masa, o nějž nastala pak obyčejně hádka a tahanice. Takovým zvědavcům říkalo se, že jdou „na čuměnou", že jsou „na čuměné". Jelikož obecní slouhové a voláci ustanovováni bývali jen v takových obcích, které měly mnoho nezorané, čili „ladem" ležící půdy, jimž se „pastviny" říkalo, a jelikož tyto pastviny v některých obcích v poslední době v role byly obráceny, přestalo již valně všeobecné pasení a tudíž i najímání „slouhův" a „volákův" a vzaly za své i oblíbené a někdy po celých Čechách zavedené sýpky. Jen tu a tam udržely se ještě nepatrné jejich zbytky a to ponejvíce u kovářů.*) J. K. Hraše.
* Chalupa slovenská. (Viz vyobr. na str. 84.) Vážený náš spolupracovník prof. J. K o u 1 a, zajel si tentokráte do okolí Čače, městečka v severní části Trenčanské Stolice. Podává zdařilou kresbou představu jasnou o malebných chatách tamějších. Srv. Světozor, 1883, 416.
ČASOVÉ ZPRÁVY.
* Docentem anťhropologie a demografie na české fakultě filosofické byl jmenován MUDr. J. Matějka, spolupracovník časopisu našeho. *P. A. Kuliš, zasloužilý pěstitel ukrajinské lidovědy, zemřel. Životopis jeho podává V o 1 k o v, Revue des traditions populaires, Paris, 1897, č, 4 —5, str. 281—282. V témž čísle str. 282 oznamuje redaktor P- Sébillot úmrtí skotského folkloristy Waltra Gregora. Vydal nejlepší dílo o lidovědě skotské: Folk-lore of Nord East of Scotland, studii The Horše im scottich Folk-lore a j. v. — P. Sébillot oznamuje tamtéž nrtí W. Cloustona, horlivého člena londýnské The Folk-lore Society.
*) V Kostelci u Vorlíka v Táborsku vystrojuje hody tyto o sv. Ondřeji pastýř_obecní. V pastoušce sejdou se sousedé a jsou pohoštěni chlebem, nálože-ným sýrem, masem a pivem. Rozproudí se pak čilá zábava, zpívány jsou písně, tropí si rozjaření sedláci rozličné žerty a hody končívají obyčejně hrou karetní, jez trvá dlouho do noci. Zbt.
|
