nadšení pro polského učence, jehož podobiznu na str. 235 podáváme. V odpovědi svojí dotýká se také vhodně českých dějin kulturních. Redaktor Českého Lidu seznámil se s prof. Drem. Balzerem r. 1890 na druhém sjezdu historiků polských. Do Světozora 1898, str. 46 podal Balzerův životopis. Dostalo se mu pak této odpovědi od prof. Dra. O. Balzera: „Wiele Szanowny Panie kolego! Serdecznie dziękuję za łaskawe a życzliwe dla mnie sľova. Jestem szczęśliw, że mogłem choć w tak skromny sposób zaznaczyć moje, i jak mam prawo przypuszczać, także moich ziomków szczere sympatye dla naszego bratniego narodu Czechów. "Wyrazy uznania, jakie ze wszystkich stron z Czech otrzymuję, są, dla mnie miłą, nad wyraz nagrodą, a w ich szeregu słowa Pańskie nabierają, szczególnego znaczenia, jako pochodzące od tego z uczonych czeskich, którego miałem szczęście poznać, i którego wspomnienie zawsze w miłej bardzo pamięci zachowuję .... Jeszcze raz: serdeczne dzięki. Proszę o mnie nie zapominać. Łączę wyrazy wysokiego szacunku i poważania powolny sluga O. Balzer." — U nás napsal odpověď prof. Th. Mommsenovi Dr. J. Pekař pod názvem „Čechové jako apoštolé barbarství", v Praze, 1897.

* Výroční schůze družstva The American Folk-Lore Society v Baltimore dne 28- a 29. prosince 1897 byla zajímavá přednáškami Dra. Alex. S. Chessina o ruském folkloru a prof. L. Wienera o folkloru ruských židů v Americe. Z ostatních přednášek všeobecné pozornosti zasluhují: F. D. Bergenova, Zkušenosti sběratele folkloristy; Dr. Ch. C Bom-baugh, Bibliografie folkloristická; Dr. G. M. Gould o fetiších; Dr. Christ. Johnstonn, Starobabylonské pověsti.

* Vliv asijský na pověsti a pohádky evropské. G. N. Potanin, známý znalec Centrální Asie, obíral se srovnávacím studiem evropských a asijských národních zkazek, chtěje poznati kulturně-historické styky mezi východem a západem. Výsledky svého bádání právě spisuje ve zvláštní studii, kde objasní vliv asijských tradic na lidové podání evropské. (Podle zprávy v dopisu VI. A. Franceva).

* Luěické kroje a stavby jsou popsány a vyobrazeny v díle „Sächsische Volkstrachten und Bauernhäuser", vydává Schmidt, akadem. malíř Seyffert a Dr. Sponsel nákladem W. Hoffmanna v Drážďanech (Blasewitzer Strasse 25). Dílo obsahuje na 40 světlotiskových tabulích 106 fotografií. Cena 15 marku. Dílo je skvostně vypraveno a text založen na výsledcích důkladného studia. O lužických krojích a stavbách píše Dr. A. Muka, jehož jméno je nejlepší zárukou spolehlivosti a úplnosti krásné této publikace.

* Kroje lidové při našich národních slavnostech bývají tak zpotvořeny, že snaha po napodobení krojů národních obrací se pravidelně třeba při dobré vůli pořadatelstva v karrikaturu a budí směšnost. Chystali jsme se o této choulostivé stránce napsati několik slov a připojiti doklady hlavně z národních slavností v Praze pořádaných. Předešel nás V. Neumann. Píše v časopise Český Baráčník, v Praze I. ě. 4, 1897 takto: „ ... . kroje lidové, nemají-li býti pouhou strakatinou, pouhou karrikaturou všeho lidového, musí býti buď věrny aneb aspoň pravdě-