když komety, tmění slunce, často vidíš, stromy jak ohnivé z statku spatříš, chleb v větru přes noc zplesniví, schnije, ptáci hnízda, vejce, mladé opouštěje, ovce mřou, louž plná žabek bývá, zeď much, (pa)bouků, neřesti, hníz na se mívá, v cestě když červ, had, krt, štír, žab dost lešti vídáš, padat z povětří mrtvé ptáky nacházíváš, když staří i mladí se oscípaji, po dešti moc žabek v louži vidíš, šedý hřbet, modrý břich na nich uzdříš, když růže, tulip v podzimku květe, nemoce zlé, mor tehdy predvězte.

§. 21. V které čtvrti měsíce co dělat má pozornost. Nebí v schod měsíce drůbeř, ni dobytek, taky maso, tvrdší vařit, trávíš užitek, koně, krávy kup zrozené v nov měsíce, na schodu chloupé, malé, slabé sou sice, v schodku ryby, raky, měsíce nechytej, že sou chudé, prázdné, zlé chuti, pozor dej, k stavení drva kácej v měsíci schodku, jsou stálé v stavení nad i v země spodku, sejr, špek, máslo dělej k zimě v ouplůku, tele, kuzlé, jehně, svině klešť též k odstavku. Stromy okop, čisti, ovotce zbírej, v schodu měsíce, co chceš schovat, dělej, v starém měsíci sej, mel, plej, čisť, seč, obilí, chléb peč, hrách, čočk, len v novu sej též i fizolí. Zeliny sej v nov, sklízej v zrůstu měsíce, luka seč v nov, pole mrv v ouplňku více, vody žeň lukám v schodku, a sice v noci, tenkrát zrůst dá věcí z své moci.

§.22. Gokaždého měsíce má sevák dělati. a)Vlednu. Dříví k palivu svážet na saních musíš, k stavení naň dlouhé lehčej naložíš. Nářadí z dřev dělej sám, opravuj, seváku, dáš-li vše dělat, nazvou ti ,hlupáku'. Železné věci teď ať správně hotové máš, do času setí lehce je skováš. Krm dobytek, češ, k přeslici sedni, spívej, modli, stratěj se ti dni. b) Únor. Na hromady v saních teď hnůj vyvážej, pak jaře v strká-čích v poli rozvážej, housenk, pabučny zbírej, strom ořezávej, holubům, slípce dost žrát. ponesou, dávej. Jestli máš jasný celý den hromice, můž' být po nich sněhu na horách více. Pakli oda z odsudku kolajem teče, konop, lnu, doufej ourodu, strejce. Když sluní v masopustní veselé dni, má být jasné vzkříšení velkonoční. Říkaj' taky, že raní setí panuje, když v outer masopustní slunce nás hřeje. Strom roub, drv k stavení odpůldne kácej, vesel se, jsi-íi se vší hotov prácej. Když přej mrzne na sv. Matěje, čtyrycet mrazů že přijde, v sevácích sluje. Jestli že není mrazu žádného, že jich po něm bude převelmi mnoho. Když jest mráz velký na hromice, nepřikrývá nedvěd svou boudu více, pakli jest bez mrazu míně snad teplo, zim velkých zas se boj stvoření všechno. Když se straka toulá po vesnici, déšť, sníeh, předpovídá seváku strejci, c) Březen. V tom měsíci sej v čas hrách, viku, len, jeřici, čočku, bok, pak i ječmen. Přesazuj ořech, kaštan, mandle, pak roubi vše stromy medle. Sej špargl, šalvěj, růže, řepu, zelí, lilium, okurky, meloun, karíioly. Pozoruj jsou-li v březnu mlhy nebo rosy, těší často dešf v máji role, lesy. Kolik ros čítej toho měsíce, tolik mrazů bude ještě, neb více. Marie noc jasná, hvězdná když bývá, ourodu všeho zemi předpovídá, d) Duben. Jestli předešlý měsíc zameškal roubiti, nyní ještě pamatuj časně to učiniti. Ouly vyčisť, kobyly řebcům uváděj, setí skonči, ouhor hnoj, voř, vše na pastvu vyháněj. Tele, hříbě, jehně a vše klešti teď, není much moc, stříhej ovce také hned. Říkaj', když