Předchozí 0512 Následující
str. 377

třísky na podpal všecky s zimě; máš místo na půdě i v koutě v chlívě. Před i po zimě celý dvůr zameť, z nátoně na popel spal všechnu smeť. Více drůbeř, prase, tele zbytečné prodej, co dětem, sobě koupíš, muži poct vydej. Hojit, líčit drůbeř, lid, dobytek uměj, byliny pro potřebu vždy sko-vané měj. Čeládce, dětem svornost, lásku poruč, zlost, hany, příkladem předruč. Chléb dělat, vaření, omastek šetřit musíš, sic někdy drahotu i nouzi skusíš. Ostatně dobytka, peněz ti přeju hojnost, po smrti s dětma, mužem, čeledí, věčnou radost.

§. 24. Domácí prostředky k zachování a k obdržení zdraví, potřebné velmi k'vědění. Uhřátý neb ustydlý nelez do horka, umoklý se převlec, odvírej často okinka. Mírný v jídle, pití, v práci, v chlípnosti buď; co ti baba, ras, uher radí, že lež jest, suď. Žíly odvírat při vší nemoci nedej. Že zlý to obyčej, líkaře se zeptej. Obměkčit břicho, vrhnout někdy jest dobře. Kdy, jak, co, máš užívat, líkař ti řekne. V nemoci nejíst, nepít, je ti lík právej, v zimnici z hůru i dolu užívej. Hlad, žízeň trp, budeš brzy zdravý, bys nemusel záhy kousat do trávy. Spálené oudy natři solí, nad ohněm drž; bolest dělá, přec radu mou nezavrž. Krku bolest, bez, šalvěj, med v mlíče vařený kurkluj, hřej, líkař, že hojí, ti poví. Když někdy tuze spád (!) v cestě míníš, nečiň to, zmrzneš, jak's umřel, nezvíš. Namrzlé oudy v ledové odě koupej, sic bolest, smrt, nemoc, brant jistě doufej. Kdybys kost z ryby neb jiného co pozdřel, nebezpečná věc jest, hříchů svých žel. Chléb pólo žvejkaný políkej z síli, postrkuj, vydobyď, máš život milý. Kdybys jed vypil, neb co jedovatého sněd, pí mléko, olej, zvracej, líkaře vol hned. Od páry, z dejmu uhlí, smyslu zbavený, ven vynes, tři nohy, ruce, slabiny. Když máš kašel, zacpání, rýmu, pař nohy, ruce, poť, vlez pod peřinu. Vřed, nemůžeš-li záhy, by nerost, předjít, nech ho uzrát, hojit. Zaušnic, strupy, vředy, laxací předjdi, jsou-li již na těle (nežehnej), k líkaři dojdi. Děti malé, má-li žluté oči, tělo, rebarbory soft dej, by laxírovalo. Psotník laxací často přejdi, když ho má dítě časně, k líkaři vejdi. Mateřské znamení, pihy, zahnat nedávej. — — — — Vdáš se, jen buď bohatá, ctnostná, pozor dej. Očí, uší, nosu bolení nos mile, laxíruj, vymejvej mlékem vše stále. Očkovat neštovice u prsou hned dej, že je nedostaneš víc, líkaři souděj'. Když se dětem zoubky řezat počínají, dej jim pít z lípy prejštící vody, dásně medem, z fialy kořenem tři, citrónovým zoftem, by lezly, šetři. Hlava když bolí od krve nohy kopej (?), chléb smočen v octě, ředkev, česnek přikládej. Jestli od žraní, pití, slabosti oudů jest, zvracet, nejíst, tělo sílit, líkařet. Svrab s počátku sírnou mastí zaháněj, zanedbáš-li, čisť krev, líkaře zavolej. Pro žízeň v nemoci pí s octem, s citronem vodu, z višeň, švestek syrovátku s odměrkem. Krvácení nosu mírné jest zdraví, slábneš-li v něm, lokty, stehna zatáhni. Nohy pař, kloc v kořalce, octě smoč, do nosu strč, hlavu chlaď, octem, chlebem, mluvením nehrč. Když omdlí, vonět ocet, třít, podvazky stáhnout, v líc stříkat, pouštět, vod s octem dát spolknout. Jestli z slabosti, krve ujití člověk omdlívá, rozvaž noh, ruk tři, voň silně se dává. Od pití, zlosti, žalosti, strachu když omdlíš, zanech to, voň ocet, tři žíly, se zhojíš. Uskřípnutí s octem potřely


Předchozí   Následující