u nás ł v cizině se zaslouženou chválou. V literatuře VIL roč. Českého Lidu (č. 566.) podána je zpráva, jak z ní přeložil do chorvatštiny ukázky Janko Barlě. V poslední době redaktor Obzoru v Brně Vladimír Šťastný 1898, č. 8. str. 126—127 rovněž s uznáním píše o článku AI. Malce a přináší z něho ukázku. Toto uznání veřejné zároveň s četnými dopisy soukromými dokazují, že rozprava faráře moravských Charvátu AI. Malce dodává obsahu VII. ročníku Českého Lidu zvláštní důležitosti a zajímavosti.

* O významu nynějšího studia národopisného pro kulturní historii přednášel na české universitě v letním semestru redaktor č. Lidu.

* K otázce o vzniku písně „Horo, horo, vysoká jsi" zasílá nám dp. farář AI. Hlavinka (k Č. L. roč. I. str. 370) zprávu, že původnější snad, nežli česká, jest tato slovenská :

Rozhodné důležitosti by v té věci byl nápěv, ale nenalézám té písně ve „Slovenských Spevoch". Text u J. Kollára N. Zp. I. 102.

* Staročeské veršíky a nápisy. Záliba nynější v napodobení a někdy I také obnovení staročeských a lidových vzorů, pokud se týče říkadel,

rýmování, mravoučných i vtipných, svádí mnohé nepovolané skladatele a nedosti šťastné napodobitele vzorů staročeských ? rýmování a vůbec

• skladbám, kde příliš okatě prozrazují, že nemají potuchy především o pravopise a pak o duchu jazyka staročeského. Pouhé písmo švabachové ne-

¦ nahradí těchto neprominutelných nedostatků. Kdo píše v textu domněle staročeském místo g — j, místo au — ou, místo ij — í atd., kdo přimíchá do textu novočeského trochu významu, upravených z německého (křtaltovný, fraucimor, kontrfekt atd.), několik přihrublých úsloví, ten mohl by si podati ruku s těmi, kdož na některých našich národních slavnostech a na našich divadlech oblékají se v šaty „lidové" a „historické". Srv. Český Lid VIL str. 236. Dokladů toho kupí se nám v poslední době tolik, že bude bezpochyby potřeba výslovně je uvésti s texty „staročeskými", jak se vyskytují na pozváních, na domech, jako podpisy pod obrázky a pod.

* Slavica non leguntur. Právem stěžuje si Dr. J. D. E. Schmeltz, redaktor časopisu Internationales Archiv für Ethnographie (1898, XL 4. str. 186), všestranně činný a svědomitý pěstitel studia ethnografického, že odborné časopisy zanedbávají obsahu časopisu slovanských, ač tyto přinášejí také práce zajímavé a pozoruhodné. Co je psáno slovanskými jazyky, až na malé čestné výjimky (mezi ně patří také Dr. Schmeltz se svým časopisem), nečte se a neoznamuje, jednak z neznalosti řeči (ač by se vždy při dobré vůli referent nalezl, třeba ? toho kterého národa slovanského), jednak také z předpojatosti. Dr. Schmeltz vytýká to přímo časopisu Centralblatt für Anthropologie, Ethnologie und Urgeschichte, herausgegeben von Dr. ph. et med. G-. Buschan,