renaissance, a jen škoda, že jsa zde vysazen zhoubě, hyne. Již před několika lety uražen mu křížek s vrcholu. Nápis delší, německý, již zpola nečitelný (č. 2.).

Daleko hojnější počet Božích muk čítá město Telč i širé Okolí jeho. Doba katolických pánů z Hradce, zde po více jak dvě století vládnuvších, a pobožnějších ještě jich nástupců hrabat Slavatů, dále pak členem rodu toho založená zde kolej jesuitská měly zajisté vliv na obyvatelstvo, že bylo těmto projevům zbožné mysli zvláště nakloněno. Nalézáme zde již ukázky z doby pozdní gothiky, pak celou řadu z doby renaissanční a potomních století až do konce minulého věku.

Nejstarší z nich věkem a archaeologicky nejcennější jsou Boží muka na Starém městě u Ulického rybníka na rozcestí silnice dačické a staré cesty ku Hradci Jindřichovu. Žulový čtyřboký podstavec přechází v osmiboký dřík, nesoucí ku čtyřem stranám gothickými oblouky otevřený baldachýn. Pod tímto stojí hliněná soška Panny Marie ze 17. století. Křížová stříška zakončena jest nízkým jehlanem, z něhož trčí křížek kovový. Pod baldachýnem ve třech rozích dříku jsou řezby, hlavičky znázorňující dle některých domyslů tři denní doby, svítání, den a noc; mezi těmito štítek se znakem pánů Hradeckých a nad ním letopočet 1485. V souhlasných rozích při spodu pilíře vidíme čtyři hlavy: mladíka v kutně, vousáče, hlavu s mitrou a čtvrtou nesoucí tiaru, jež zřejmě znázorňují čtyři stupně duchovenstva. Výška celého sloupu až ke křížku měří 4 m. V době novější postaven na kamennou podezdívku, na níž dnes stojí (č. 3.).

Zajímavá památka tato jest bez odporu jednou z nejcennějších prací z doby umčníinilovného pána Jindřicha II. z Hradce a na Telči, jenž i o zvelebení města zásluh nemalých si vydobyl. Pověst, jež se ? památníku tomu tíže, dí, že postaven byl na památku vítězství Jana a Menharta z Hradce nad Husity u Horních Dubenek, táhnoucími od Telče do Čech r. 1423. Pověst tu však zavinilo nesprávné čtení letopisu. (Janoušek, Beringer, Město a panství Telč.)

Co do stáří následující v řadě čítám kamenná Boží muka na cestě ? Kadkovu. Tvar jeho ještě gothický vliv prvnějsího nezapře; pochází as z polovice 16. století. Výška ke křížku 3'08 m. (č 4.).

Pro svoji krásu uměleckou zvláště sluší zaznamenati renaissanční sloup, jenž stával do nedávna za městem poblíž křižovatky tří cest na „Žabinď", Čtyřboký podstavec jeho ozdoben jest bohatým ornamentem vypuklým, a to vždy na dvou protějších stěnách stejným. Na něm spočívá na patce attické dřík jemně vydutý, jehož spodní část opět skvostnou vypuklinou zdobena, horní pak jemně žlábkována. Nad hlavicí s deskou zdvihá se čtyřboká skřínka z jedné strany otevřená, % ostatních pak plná s mělkým výklenkem. Stříšku zakončuje kříž uměle kovaný. Sloup postaven r. 1623, jak hlásá letopočet na jedné straně schránky vyrytý, nad nímž štítek s monogramem značí snad uměnímilovného zakladatele. Do nedávna byla tato skvostná práce vydána všem nástrahám rušivých živlů, až vyměněna majitelem panství hr. Leop. Podstatským za náhradu