Čís. 6. „Opljeće" se ženským lajblem.

na záda, s růžemi stříbrnými. Na zádech stýkají se tyto tabulky třemi švy, pošitými zelenou plátěnou pentlí, lemovanou z obou stran nitěnou bílou obrubou tak, že zoubkovitě se prostupují, středem pak zelené pentle položena jest úzká, lesklá pentle červená. Pruhy takto povstalé nesou se na zádech jako tři pásy, jdoucí z dola od tří růží z látky červené dělaných, na úsek polokruhu stísněných a lemem zeleným vroubených: jeden středem zad, druhé dva v právo a levo se rozbíhající. Půda lajblu vroubena jest na prsou, krku a plecech okrajem. Jest na čtyři prsty široký, z hedvábné látky, obyčejně zelené, jež nitěmi zelenými jsouc nabrána poněkud varhánkovitě jest složena. Okraj tento opět všecek je lemován úzkými proužky červenými a žlutými, pod pážděmi a na prsou kromě nich ještě bílými stehy, křížkovitě překládanými. (Vyobr. ě. 1.)

Lajbl ženský liší se od mužského jen tím, že na prsou má přišito na obou okrajích po šesti žlutých knoflících, za něž se pentlí sešněruje. (Vyobr. č. 6.)

5. Je-li zima, obléká se místo „lajblu" „řekl". Je z bílého sukna, kolkolem úzkou, červenou kozí olemován, u pěstí a na prsních výložcích červeDým suknem vykládán, a na výložcích těch vkusně zelenou, bílou, fialovou a žlutou bavlnou na způsob listů a rozmanitých jiných tvarů vyšjt> ^ ve středu zad pak dole kolem tří červených, řádkem vedle sebe přišitých a z červeného sukna vystřižených srdeček pěkným vyšíváním vyzdoben: většinou devíti, z každého srdečka třemi vzhůru se rozbíhajícími fialovými, poměrně vysokými křížky, obšitými cáčky z bavlny