Křepká chůze šuhajova. — Ke slovům »bol mesiačik vysoko« nápěv stoupá. '¦— Ve zvláštní třepetavé třpytivé barevnosti zvuků (zvi. ve 3. a 4. ťuku) jako by se měla hledali lícen stříbrně kmitavého a kouzelně prízračného svitu noci měsíčné.

Měsíc pluje po obloze. Pak se malují mráčky jako spodní ohrada měsíce — brada šuhajova. Kdyby zpěvačce bylo více záleželo na ohraděném měsíci než na obraděném šuhaji, zajisté by mu byla ohradu i shora domalovala. Na obraděného šuhaje

však obrázek

úplně stačil. Co tu vyznačeno notami, líčilo