Tančí se 16 taktů valčíku. Tančící stoupnou — ruce v boku — proti sobě: poskokem rozpřáhnou najednou jednu nohu v před, druhou v zad a za druhého poskoku se nohy vystřídají; totéž činí 6krát rychle po sobě. Dále se opakuje po jednom poskoku se šoupnutím pravé a levé nohy a čtyřikrát totéž — jen rychle. Opakuje se od začátku.

Vracím se v Českém Lidu již po kolikáté ? thematu o národním vyšívání. *) Zdá se mi vhodno vždy občas několik slov o něm promluviti a zvláště zas nyní, kdy zájem na něm povážlivě ochabovati počíná, ač je tomu teprv nějakých dvanáct, třináct let, co heslo o obrození lidového vyšívání u nás se pronášeti počalo.

První úvahy slovem tištěným se projevující podnítila tím směrem u nás v Praze výstava moravských výšivek v umělecko průmyslovém museu v Rudolfině r. 1886 pořádaná. Před tím již Hlas Národa přinesl článek z péra Luboše Jeřábka, upozorňující na poklady svérázné ornamentiky v lidovém' vyšívám a za praktické využitkování její se přimlouvající. 2) ? výstavě v Rudolfinu došlo intervencí paní Náprstkové, jež mě vyzvala, abych spobi s ní požádala jménem českých dam předsedu musejní rady p. ryt. Lannu za vyložení starobylých výšivek z Olomouckého musea. Upozornily jsme tehda při své žádosti na okolnost, že příklad těchto krásných prací lidových může míti účinek na vkus v ženských pracích ručních. Okázalo se také pak skutkem, když ve školách pražských dle vzorů československých výšivek se pracovati počalo, zejména srovnáním výsledků vyložených na první (r. 1887) a druhé (r. 1890) výstavě Výborem pro