Předchozí 0145 Následující
str. 118

šíření národního vyšívání pořádané,3) že přilnutí ? staré doraácí tradici vyšívacího umění vytlačilo aspoň ze škol dívčích nevkusné slátaniny, které do té doby namnoze ručním pracím za vzor sloužily. Výsledky obou výstav učinily dík přičinění některých odborníků, mezi nimi hlavně prof. Kouly, snahu ? obrození lidového vyšívám se nesoucí skorém populární. V zápětí ovšem vyskytly se také hned hlasy kritiky. Nevykvašené pokusy, sem tam se objevující, zavdaly jí ovšem snadný podnět ? odsudku, a také v této věci bylo, jako v jiných u nás, že tam, kde hlouček jednotlivců od počátků pracoval, stáli opodál jiní, kteří se jen dívali a říkali, že by se mělo pracovat jinak. Pracovníků s chutí ? dílu ovšem při takových okolnostech nikdy nepřibývá. Aby myšlénka naše se rozšířila tak, by též v obchod vnikla, aby výroba tovární se jí zmocnila, aby zejména domácí průmysl jí byl vzpružen a oživen, byla by vyžadovala mohutné organisace, nejrůznější činitele zabírající.

Nám několika jednotlivcům bylo ovšem možno jen skrovné pokusy tímto směrem činiti. Tak z iniciativy prof. Símy aj. zavedeny naše vzory v některých tkalcovnách severočeských, a na základě jeho vzorů, uvedli bratří Tšidové do obchodu národní vyšívání strojové. Z mého popudu ujala se Pošumavská jednota snahy ? pozvednutí krajkářského průmyslu čelící, umožnivši několika krajkářkám, aby v paličkovacím kursu na Pokračovací škole průmyslové se vyučily. Jedna z nich řídí nyní krajkářskou školu ve Strážově, dámským odborem Národní jednoty Pošumavské založenou, kteráž s úspěchem též o znovuvzkříšení staré domácí krajky vláčkové se pričiňuje. 4) Pokoušely jsme se též jednak prostřednictvím prací v Pokračovací škole průmyslové provedených, jednak prostřednictvím nových výšivek od že-niček slovenských, zavésti jakýsi export našich výšivek do Paříže. Avšak i zde vadil nedostatek styků obchodních a soukromému podnikání našemu, jemuž zejména paní Julie Fantová obětavě se věnovala, přestalo se dařiti, když horlivá jeho podporovatelka sló. Braunerová Paříž opustila. Obchodně chopila se národního vyšívání ? potřebě moderní přizpůsobeného snaživá firma Justova. Je také, byť i nepřímým následkem porozumění odbornými kruhy pěstěného, že všechny ty různé výrobky národním ornamentem zdobené v kresbě a volbě barev od prvních pokusů valně se zlepšily.

Výsledků" trvalých, ke kterým s radostí se hlásíme, dosáhly jsme ve školách pražských. Též krajkářství má na tom svůj podíl, a také při vyučování kreslení vzorů národních jsme se užívati naučily (viz vyobr. č. 4, 5, 6, 8, 9, 10). Obmezujeme se poslední dobou téměř výhradně na toto užší působení ve školách, předpokládajíce, že se poslouží myšlénce


') Viz referáty o výstavě té v Hlasu Národa 1887, č. 113. (prof. Koula), a Nár. Listů 1887, č. 112 (E. Tyršova.
4) Doplňkem ? článku páně Kretzovu, v předešlém čísle českého Lidu otištěnému, budiž ještě konstatováno, že též na Vamberecku se nyni více přihlíží ? dobrým vzorům domácím. Jedna z tamních krajkářek vycvičila se rovněž pod vedením slč. Šmolkové, kteráž je přední pěstitelkou našeho národního umění krajkářského, jež ve všech střediskách jeho — též na Slovensku — na místě studovala.

Předchozí   Následující