Předchozí 0307 Následující
str. 280

14.

Nápěv: Erb. 755. (Vzal si sedlák selku slepou.)

Těžko jest mně zapomínat,

kam jsem chodil, nechodívat.

Chodil jsem k vám jako domů.

kterak na tě zapomenu?



Zapomenu, ale těžce,

když mě žádná holka nechce.

(Hostín.)



Jaké by to bylo vandrování,

když my nejsme spolu odávaní.*)



Smutno, tęskno, kamaráde bratře,

moje milá na postýlce pláče.



Ať si pláče, já jí nic nedělám,

ona pláče, že já chodím jinam.



Zkazte jí tam, aby neplakala,

aby na mě dvě leta cekala.



Po dvou letech já jí zase zkázu,

že takových za podvazek vážu.**)

(Hostín.) 16.

Srovn. Erben str. 434 č. 291. Nápěv: Erben 12.

Synku můj, synku můj, oral-li jsi?

Voral sem, tatíčku, mezi lesy.



Nezvoral, tatíčku, bylo tvrdo,

až se mě voradlo polámalo.



Kdyby šla Marjánka vodit koně,

zvoral bych políčko do poledne.



Dal bych jí koníčky, bič, vopratě,

zvoral bych také i ouvratě.

(Hostin.)

Začátek písně zní: „Jak živ jsem takovou ženu neměl," patrně vložka pozdější.



Dyť on se kočárek nezboří,

dyť on se Pepíček udobří.

(Veštec.)


*) U Limberka čtyři knězi kážou, pojď, má milá, ty nám ruce svážou. **) Za šáteček vážu — za pentličku vážu.

Předchozí   Následující