18. Kterak to být může, neskoumejme, Bůh jest v skutcích divný, tomu věřme, kdo všetečně skoumá, ten ať to ví, že bude zachvácený od slávy, ta moc divná má být ctěná, od pokorných srdcí neskoumaná.

19. Však hrozné jest slyšet to rouhání, od rozličných lidí posmívání, oběti mše svaté utrhání, že jest to jen kněžský vymyšlení, ti ať vědí, kterak bloudí, kteří tak mši svatou zlostně soudí.

20. Že. je přesvědčejí kostelové, oltárni kamení, kalichové, neb na sobě nápis starý mají, přes tisíc kolik set let trvají: na znamení, ? dokázání za prvních křesťanů mše konání.

21. Nachází se od těch starých věků spisy svätých otců, mnoho svědků, že oběť mše svaté sloužívali, první apoštolé ji konali: neb byl svatý Marek vzatý od pohanův ? smrti při mši svatý.

22. Svatý Ondřej když měl být mučený, modlám obětovat jsouc nucený, řkouc: Já obětuji dne každého, však beránka neposkvrněného jedinému a pravému, na nebi Bohu všemohoucímu.

23. Tu oběť, Tělo, Krev Beránkovou, na oltáři Kříže vycezenou, jehož živé Tělo lidé věrní, když přijmou a jedí, jest bez změny, ten který se obětuje, beránek vždy celý a živý je.

24. Jest ta oběť svatá všech těch věků, hned od času svatých apoštolu, v stálém obyčeji a vážnosti církve katolické v náboženství, že jest pravá, nekrvavá, oběť novozákonná Kristova.

25. Všady se po celém světě koná, každého dne, neb jest ustavičná, a konati bude dle slov Krista až do času příští Antikrista, tu odjatá, bude svatá, ustavičná oběť v skáze světa.

26. Věří to a učí církev svatá, všady v celém světě po vše léta, která jest bez chyby ve svém učení, neb jest sloup a pravdy utvrzení, kdo ji slyší, a kdo slyšet nechce, těžce hřeší.

27. Jest to v Zákoně Božím napsáno, nebude na věky vymazáno, že Duch svatý církev věčně řídí, kdo ji chce poslouchat, ten nechybí, to tajemství, Krista s církví, nerozloučí žádné protivenství.

28. Ačkoli ta církev již jest stará, však se nevyvrátí, neb jest skála, rozličný větrové prach zfukují, z kořenu ji však nevyvrátějí, ani samy pekla brány nepřemůžou Kristovo vzdělání.

29. Nebuďme ve víře zmítající, hned každým větrem slov se točící, v učení bludu lidské chytrosti, ? oklamání a nešlechetnosti převráceným vykládáním, víry katolické zlehčování.

30. Držme se vejkladu církve svatý, kterou poroučí Pán poslouchati, nemůž každý Písmo vykládati a každému duchu hned věřiti, neb zákonní vykládání ostříhají rty kněze umění.

31. Ach! važme si víru, ten dar Boží, neb tu o spasení duše běží, však od nebe klíče žádný nemá, než ta Choť Kristova všady známá, církev římská, katolická, ta jediná svatá apoštolská.

32. Tu víru skutkama dokazujme, Boha a bližního vždy milujme, svornost, trpělivost s každým mějme, s vůlí Boží všechno srovnávejme, v víře stálost, z hříchu žalost, dá nám za to Pán Bůh věčnou radost.