str. 364
34.
Srovn. Erb. počáteč. vyd. III.—431; Suš. p. 206.
Nápěv: Erb. 82. (Což je ta láska zlá.)
Fialový koně
mají zlatý stroje,
stříbrný rozporky,
hedvábné prostranky,
hop, holka, jseš moje.
Fialový koně,
to by byly koně,
kdyby si chodily,
kdyby si chodily
pro vodu do studně.
Pro vodu do studně,
pro voves do stírky,')
nepotřebovali,
nepotřebovali
by míti pacholky.
|
(Od Kutné Hory.)
35.
Nápěv: Erb. 83. (Což pak mne, má ženo, neznáš?)
Co pak, můj koníčku,
co pak děláš,
papal bys vovísek,
když ho nemáš.
Budeš-li papati
votavičku,
já ti ji naseču
na trávníčku.
|
(Vestec)
36.
Nápěv nezapsán.
Naše rokyta
pěkně rozkvitá —
kdo ji sázel, má milá?
Sázela ji, sázela,
slzami ji smáčela —
proto rokyta
pěkně rozkvetla,
že ji sázela má milá.
|
(Zahořany.) 37.
Srovn. Suš. p. 427, čtení třetí; Erb. str. 246, str. 589.
Nápěv: Erben 272. (Když jsem já k vám chodívával přes ten háječek.)
Sázela jsem tulipánek,
on mně nesešel,
čekala jsem na milého,
on mně nepřišel.
Můj Pepíčku, přijďte k nám,
já vás ráda mám, mám, mám,
naše vrátka nevrzají,
já je zalejvám.
Zalejvám je vínem,
můj Pepíčku, přijďte sem,
já vás ráda mám, mám, mám,
já vás ráda mám.
|
(Hostín.)
') Stírka jest z kamene vytesaná nádržka, ve stáji stojící, kamž v zimě nanosívají vody, aby venku nezamrzla, a z které pak polívají.
|
