Čís. 3. Ďábel bůžek v nástěnné malbě legendy o sv. Jiří v Jindř. Hradci.

nebo-li železných kravách v účtech^ fary Křemežské a Brložské ku řídkosti jich v účtech Dolnovltavickýcb, musíme pochybovati o tom, že by železné kravičky resp. modely železné z Vltavice byly symboly služebnosti platební

a že by činže z nečetných kostelních krav tamních byla mohla dáti podklad starodávnému a dlouhotrvavšímu obřadu. Spíše se přikloníme ? tomu. * mínění, že železné kravičky Vltavické naznačují zvířátka obětní. Tento výklad dá se podepříti i podobnou analogií ve Štyrsku blíže hranic Korutánskych a Solnohradských se objevující. V Městečku Murau, kde nalézá se správa. knížecích Schwarzenberských statků štýrských a kde zasvěcen jest farnf kostel též sv. Linhartu, přinášejí dle sdělení kníž. správce fondů p. Milten-bergra, který dlouhá léta v Murau úřadoval, osadníci na den sv. Linharta a. obětují na oltáři voskové figurky, znázorňující různé druhy dobytka. Rovněž, tak děje se v Tamswegu v Solnohrad-sku nedaleko od Murau.« — K tomu přidávám, že v Národním Museu v Mnichově uložena jest celá sbírka železných figurek zvířecích, jež bývají v kostele na den sv. Leonarda vysvěceny a pak v stáji postaveny, aby chránily proti kouzlům a moru dobytčímu, jednak bývají jak dárky votivní v týž den zároveň s voskovými figurkami obětovány. Viz podrobnosti: Höfler, Votiv-gaben beim St. Leonhards-Kult in Oberbayern, Beiträge zur Anthropologie und Urgeschichte Bayerns 1891, IX. 109 a d.; Peez, Thierseuchen und Leon-hardi-Kirchen der Ost-Alpen, Mittheil. Anthropol. Ges. Wien. 1893, str. 193; Zíbrt, Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku, 1894, str. 143. * BoM muka. (F. B. v N. M.) Staročeské doklady a zprávy o původu Božích muk podal redaktor Českého Lidu ve Světozoru XXII. str. 480. — Srv. Původ kamenných Božích muk, Besídka pro zábavu a poučení 1881, č. 6 — Fr. Stránečka, Čas. Olom. Musea III. 1886, str. 90. — J. D. Št., Boží muka (v Čechách), tamtéž V. 1888, str. 177. — Jan Hudeček,