str. 410
Kdo jste viděl, povězte,
mé srdečko zarmoucené potěšte.
Já jsem viděl, nepovím,
trhala v panskej zahrádce rozmarín.
Utrhla tam dvě růže,
házela je Pepíčkovi do lože.
Přišel na ni zahradník,1)
ty mně musíš moje růže zaplatit.
Než bych já je platila,2)
radš bych já ti můj věneček složila.
|
(Dol. Nakvasovice.)
Prochází, prochází,
procházet bude,
dokud se ta navěs
zelenat bude.
|
(Nakvasovice.)
Z malýho kvítka
vyrostla kytka,
s tou já velkou radost mám.
|
(D. Nakvasovice.)
') místo opakování: zahradníček, zahradník.
|
|
