* Ľiví muži, skřítkové r. 1613. -Narážku o nich zapisuje Havel .Žalansky, 0 posluchačích sv. Evangelium, 1613 v Praze lit. J. 6: Luther radu dal Čechům prý v listě. Mezi jiným: »Viděti (prý) ušlechtilé království české, rovně jako Babylon persky, jenž vypisuje Izaiáš, an v něm diví muži skáčí, sovy houkají, noční příšery a skřítkové se ozývají.«

* čtvrtek den strašidelný. 0 tom doklady podal Č. Zíbrt v knize Seznam pověr a. zvyklostí,pohanských, v Praze, 1894, str. 104. Další doklad zachoval Havel Žalansky, O zlfch anjelích, 1618, str. 188: »Příšery ďáblové jakož jindy, tak i ňynť i v noci i ?? dne se ukazují, ale nejvíc v noci a před půlnocí v prvním usnutí. Ukazují se obzvláštně ve čtvrtek a v sobotu, .potom ve dny postní, aby stvrdili pověry. Tomuť se pak nemáme diviti, že v noci víc.než ve dne ďáblíkové heraltují a se protulují, nebo ten, jehož původem to vše se děje, kníže temnosti v svatém píámě se jmenuje a před světlem Slova Božího utíká«.

* Duchové postrachem horníku. Píše Havel Žalansky, 0 zlých anjelích, 1618',. str. 177-—178: »Píší horních věcí povědomí, že v dolech a hlubinách zemských, kdež havéři kovů dobývají, duchové začasté se vídají, kteří obyčejem jiných havéřů připraveni jsouce lézti, choditi, skálu sekati, kyzy hromážditi, do nádob klásti a jiné všeliké práce dělati se izdají a zřídka kdy co havéřům ublíží, leč by od nich . posměšky, laním neb zlořečením poštváni byli (vypravuje zajímavé doklady z Uher). Georg. Agricola, kterýž o věcech horních a havéřskyeh knihy znamenité sepsal, praví, že ti ďáblíkové jsou dvojí, kteří v dolích obývají. Jedni ukrutní a hrozní na pohledění, kteří začasté havéřům škodliví bývají, jakýž byl na horách Anneperskych, kterýž dvanácte havéřů dchnutím usmrtil na vortu, kterýž Růžová koruna sloul. Ducha pak na ně vypustil skrze rozdření úst, ukázav se jim v spůsobu koně. Druzí pak jsou tišší, kteří se horní mužíčkové jmenují, kteří se, jakoby se radovali, smějí, zdají se, ;že mnoho dělají, ježto nic nečiní. Ti lidem neškodí, leč by je kdo popudil.«

* Židovské mžehnávání dítěte 0 r. 1603. Zapsal Kraus z Krausen-ihalu (Carchesius), Bič židovsky, v Praze, 1603, str. 137: »Také matka, buď že má pachole aneb děvče, šest neděl pořád v lůži leží, a tehdaž každou noc některá stará čarodějnice malý zerzavy meč do rukou bere a kolo ním dělá, říkaje tato slova: