Předchozí 0038 Následující
str. 28

(1, 2, 3)- Obrysy jsou inkoustem předkresleny a stínovány. Ozdob květových a listových jest hojnost. Každá kapitola začíná i končí takovou ozdobou. Ozdoby tyto jsou nejvíce větévky listové, barvy zelené, s květy plaménkovými barvy tmavočervené i světlejší (5, 6), neb s květy pomněnek (7, 8) neb dvě přes sebe přeložená poupata růžová (9). Některá větévka sdružuje i více kvělů s plody vinnými (10, 11), ano i košíček proutěný s hojnými listy, květy a plody nescházejí. (12.) Tehdejší baroko zasáhlo a vábně působilo na umělce, že místy použil motivů jako k ozdobení kapitol aneb i celých obrub. (13.) Přece však holý ornament ten nevyhovoval vkusu, a protož umělec hleděl jej oživiti větévkou listovou uměle v něj vpletenou. (14.) Ornamentů takových jest celkem 8. Rozličně vinuté pásky s nápisy nacházejí se na 4 místech. (15.) K malbě použito barev zelených (listy a iniciály), červených (květy, hrozny a kapitoly), modré (stužky) a žluté (ozdoby barokové). Barvy jsou velmi sešlé. Komu knihy tyto náležejí a kdy byly sepsány, nelze udati; jen tolik známo, že r. 1847 jistý Frid. Beneš, theolog, je „renoviroval" a novou vazbu jim dal.

II. Knížky tyto jsou až na vazbu cele zachovalé. Obsahují lf 1 str. malé 8" a byly majetkem „Joseffy Wrbowe ze vsy Touškovy" a zhotoveny „Nor. Felixem Wagnerem z Horosed r. 1823". Jsou na pevném papíře psány gotikou do str. 83, ke konci švabachem. Každý list má obrubu jednoduchou, žlutě natřenou. Titulní list a 2 listy kapitol jsou provedeny velmi pečlivě a ač neoplývají ornamenty, přece svojí něžností mile oku lahodí. Celková ozdoba záleží z větviček routových, zelených, rozličně vinutých, z nichž střídavě vyráží červený kvítek. Větévky tyto vyrážejí z esových srdéček aneb z košíčků. Na konci větévky jest hvězdový květ žlutočervený se středem zlatým. Jednotlivé kapitoly ukončeny jsou různými větvičkami s trojlístkem zlatým, neb poupětem růžovým, neb zlatými kuličkami, neb astrem. Často vyskytuje se košíček aneb vása, z níž vyrůstají větévky routové s hvězdicemi na konci. Inicialky, kterých jest nejvíce K {kněz mši začíná, kněz kalich pozdvihuje atd.) a M, jsou jednoduše červeně neb zlatě — zřídka modře natřeny, se stínem.

Umělec zde spojil jednoduchost s elegancí, jakou zřídka v knihách podobných najdeme. —

III. Konečně třetí knížky, též úplně zachovalé, form. 16°, nesou název „Štěpná Zahrádka" a náležejí „Waclavovi Baršsovi z Hůrki No. 7." pořízené od vysloužilého kanonýra a myslivce r. 1837. Jsou zvláštního rázu a zcela protivou předešlým. Obsahují 191 str., psány jsou švabachem, kapitoly červeně.

Malování připomíná na obrazce malovaných truhel a skříní. Jsou zde fantastické listy, květy s poupaty jakož i větévky modrých, červených ano i žlutých květů. Místem z květníku pestrého vyrůstá růže s plaménky a ze všeho ještě poupata růžová, žlutá i modrá. Stilisování a sestavení květů jest dosti důmyslné, byť po stránce umělecké pokulhávalo. Hlavní péče věnována však obrazům svatých a některým výjevům náboženským. Figury, kterých napočítáno celkem 10 velkých a 5 malých, vyplňují celou stranu a malované jsou podobné starým obrazům na skle. Malíř nehleděl


Předchozí   Následující