Náboženská představení dětská v Kojetíně.

Výjevy z událostí náboženských církve katolické, které ve starších dobách znázorňovaly osoby dospělé chodíce dům od domu, nalezly své pěstitele za dnů našich ve školácích, ačkoliv i na tyto — bohužel — činí se již nátlak, aby »chození toho« zanechali.

V podstatě představují se snad ve všech krajích zemí československých a snad i za hranicemi stejné výjevy, majíce svůj původ ve zřízení církevním při šíření se křesťanství, ve formě však shledáváme se s četnými varianty co do slov i co do melodie, z nichž mnohé přeneseny byly z krajin jiných osobami přistěhovalými- z těchto, jako na př. v Kojetíně pracovními dělníky v cukrovaru.

Sem totiž na podzim přicházejí dělníci z Valašska a ze Slovácka za prací a ve významné dny posílají své dítky »přivydělávat« obchůzkami nížepopsanými. Od nich naučí se místní chudina nápěvům i; slovům a opakují tyto výjevy později jako domácí zvyk se skomoleným cizím dialektem.

Počínajíc Novým rokem až do svátku Tří králů, t. j. do 6. ledna, tři hoši chodí večery jako »tři králi«. Každý má na sobě oblečenu ženskou košili nebo bílou sukni, která je pod krkem uvázána, a na této splývá přes ramena až téměř po kolena ornát, obyčejně z černého nebo modrého »cukrového« papíru zhotovený a ozdobený různými ozdobami z barevného papíru vystřiženými. Na hlavě trčí každému zlatá koruna s křížkem. Jeden z hochů má obličej a ruce černidlem na boly učerněny, ostatní dva mají jen pod nosem týmž černidlem označeny kníry.

Hoši, vlastně »králi«, sestoupnou se tak, aby »mouřenín« stál v zadu za bělochy a bylo mu viděti toliko hlavu. Ukloní se a spustí sborem:

2. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my -jsme k vám přišli z daleka. 3. Daleká je cesta naše, až do Betléma cesta naše. 4. Přišli jsme k vám tři králové od východu mudrcové. 5. Jdeme ctíti a chváliti Ježíše Krista do Betléma. Při slovech: »Ježíše Krista« všichni se ukloní. Na to dupnou bílí králi